Karel Engliš Knihy

národní hospodářství, finanční politika, daňová politika, rozpočtová politika, veřejné rozpočty, státní rozpočet, státní správa, územní samospráva za první republiky

Vzpomínky začal Karel Engliš psát v roce 1925, kdy mu bylo 45 let, a s přestávkami na nich pracoval až do konce svého života v roce 1961. Vzniklo tak několik ucelených tematických souborů. Nejde tedy o klasický životopis. Tím je však kniha osobitá a zvláštní. Dovoluje nám nahlédnout, jakými tématy se Engliš v příslušné době zabýval, co považoval za nutné komentovat, zaznamenat. Poskytuje čtenáři možnost poznat Englišův bystrý pozorovací talent a neobyčejnou paměť. S odstupem desetiletí dokáže Karel Engliš líčit události a popisovat osobnosti tak detailně, jako by je prožil či viděl včera. Z textů psaných téměř čtyřicet let na čtenáře zapůsobí Englišovy typické povahové vlastnosti: přímost, pravdomluvnost. Sám v textu uvádí: „Mluvím pravdivě, co si myslím, ať uvalím na sebe číkoli hněv. Tak jsem to dělal po celých 80 let.“ Zaujme jeho laskavost, tolerance, nesmírná pracovitost, uspořádanost myšlenek i smysl pro humor.

Vzpomínky Karla Engliše nás provází obdobím od roku 1900, kdy se autor poprvé s T. G. Masarykem setkal, do roku 1937, ve kterém Masaryk zemřel. S prvním prezidentem Československé republiky prožil Engliš vrcholnou etapu svého života jako vědec i národohospodář. Zasloužil se o založení Masarykovy univerzity, stal se jejím prvním rektorem, šestkrát byl Masarykem jmenován ministrem financí a v roce 1934 guvernérem Národní banky Československé. Vztah těchto osobností byl mimořádný, provázela jej vzájemná úcta a respekt. Doklad mimořádného vztahu těchto pozoruhodných osobností uchovává Masarykova univerzita v podobě insignií – medaile a rektorského řetězu.

Filozofické dílo z vědecké pozůstalosti autora vysvětluje některé základní kategorie z oblasti filozofie, etiky i politologie.

Čtyřicet článků z Lidových Novin od listopadu 1930 do ledna 1934.