Jaroslav Debef
Narozen 9. 10. 1925 v Křtinách u Brna, zemřel 29. 2. 2012. MUDr., aurikuloterapeut, autor prací o bazálním stresu a akupunktuře, působil v Ostravě a v Lichnově u Nového Jičína.
Po promoci na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně (1950), vojenské základní službě (1950-1956) a krátké praxi, byl 26 let závodním lékařem n. p. KOTOUČ Štramberk. Od 50 let se začal věnovat akupunktuře, později aurikulomedicíně.
Byl lékařem, propagátorem a školitelem. Své názory shrnul v knize Aurikuloterapie v řádu a praxi [2] ve které je Řád představován jako základní a medicína a jako jeden z prostředků k jeho naplnění. Zemřel v ústraní svého ranče v Beskydech 29. února 2012.
První články o aurikuloterapii publikoval již v roce 1982 v Praktickém lékaři, první monografie „Aurikuloterapie“ vznikla v roce 1982, ale nepřízní doby vyšla pouze časopisecky ve Službě zdravotníkům (1985–1986). V letech 1990 - 1993 byl místopředsedou ČLAS a jako zakladatel sekce AT při ČLAS v roce 1991 byl jejím předsedou až do roku 1995. Za jeho předsednictví narostl počet členů sekce AT na 220, byl přizván k přednáškám dr. Y. Rouxevillem z Francie (spolupracovník Dr. P. Nogiera), organizoval první semináře o AT (1994 Praha, 1995 Olomouc). Byl školitelem akupunktury, čestným členem ČLS JEP, ČLAS, SAS a Čestným předsedou sekce AT. Vydal obsáhlou dvoudílnou monografii „Aurikuloterapie 1. Toulky řádem“, „Aurikuloterapie 2. Praxe“ (2002), která je mimořádnou knihou i ve světovém měřítku. Nejvýznamnější jsou teze o bazálním stresu (s F. Párou), které vyšly v Německu, Francii, Izraeli nebo Japonsku.