Maria Czapská

Hraběnka z jednoho z nejbohatších rodů usazených na někdejším polsko-litevském území. Spisovatelka, literární historička, esejistka. Vyrůstala na zámku v Przyłukách poblíž Minsku v dnešním Bělorusku. Po první světové válce připadlo rodové sídlo Sovětskému svazu, rodina Czapskich byla nucela své panství opustit. Marie studovala v Krakově, v letech 1925-1930 jako stipendistka v Paříži. Napsala zde práci o Adamu Mickiewiczovi (La vie de Mickiewicz, 1931). Mezi válkami působila v řadě polských kulturních časopisů. Během druhé světové války mimo jiné spolupracovala s organizací Żegota, pomáhající Židům. Po válce emigrovala do Paříže a od roku 1947 spolupracovala s polským exilovým časopisem Kultura. Ze strany otce, Jerzyho Czapského, byla spřízněna s mocným rodem Radziwiłłů, jejím dědečkem byl Emeryk Hutten-Czapski, významný polský diplomat a numizmatik, zakladatel muzea Czapskich v Krakově. Matka, Josefina Thun-Hohenstein, pocházela z české děčínské větve zmíněného šlechtického rodu. Bratr Józef Czapski se stal významným polským malířem. Rodinnou historii a vlastní mládí na pozadí rozpadajícího se tradičního "světa včerejška" zaznamenala Maria Czapska v pamětech (Europa w rodzinie, 1970).