Leon Bloy byl francouzský spisovatel, jehož dílo je hluboce zakořeněno v katolické víře a touze po absolutnu. Po bouřlivém mládí, které zahrnovalo nenávist ke katolické církvi, prodělal dramatickou náboženskou konverzi, jež zásadně ovlivnila jeho literární směřování. Jeho psaní odráží hlubokou oddanost a často se projevuje v závislosti na charitě, což mu vyneslo přezdívku „vděčný žebrák“. Přes kontroverze a neshody s tehdejší literární scénou, které pramenily z jeho radikálních názorů a ostrých útoků na racionalismus, Bloy zanechal významný odkaz v podobě svého deníku a korespondence.
Autor ve svém posledním díle, v meditacích, které přestal psát pár dnů před smrtí, kryptograficky charakterizuje zrod moderního odbožštělého světa. Je nelítostným kritikem tohoto nového uspořádání, z jehož kapitálu teče krev chudého a které postrádá krásu, bolest, za níž existuje věčnost.
Léon Bloy - stránky z díla / vybrala Raïssa Maritainová; předmluva Jacques Maritain. Rozsáhlý výbor z díla francouzského prozaika (1846-1917), které významně ovlivnilo jak autory počátku 20. století, tak nastupující meziválečnou generaci ve Francii, stejně jako v českých zemích (Florian, Deml, Čep aj.), a jehož kvality ocenili i spisovatelé pozdější, například Jorge Luis Borges. Antologie Raissy Maritainové představuje Léona Bloy ve dvanácti oddílech jako vynikajícího stylistu, břitkého myslitele a básníka "zázraku Stvoření". Předmluvu napsal filosof Jacques Maritain. Knihu přeložila Věra Dvořáková, obsahuje též bibliografii L. Bloy a soupis českých knižních překladů. Vychází u příležitosti 160. výročí narození a 90. výročí úmrtí L. B.
Román Chudá žena je podle mého názoru v první řadě knihou o křesťanském obrácení. Příběh prosté ženy Klotyldy je zpočátku smutné všední vyprávění o lidech v bídě kdesi na pařížském předměstí. Dokonale šedá beznaděj však není bez konce, do děje náhle zasáhne světlo Božího milosrdenství, naděje, jakési „prozření“, rozpoznání skutečných duchovních i mravních hodnot. A život hlavní postavy románu se rázem docela mění...
Rozsáhlý výbor z díla francouzského prozaika (1846–1917), které významně ovlivnilo jak autory počátku 20. století, tak nastupující meziválečnou generaci ve Francii, stejně jako v českých zemích (J. Florian, J. Deml, J. Čep aj.), a jehož kvality ocenili i spisovatelé pozdější, například Jorge Luis Borges. Antologie Raissy Maritainové s předmluvou Jacquesa Maritaina představuje Léona Bloy ve dvanácti oddílech jako vynikajícího stylistu, břitkého myslitele a básníka „zázraku Stvoření“.
Na prahu Apokalypsy: 1913-1915 : Další k Žebráku Nevděčníku, Mému Deníku, Čtyřem Letům Zajetí v Prasečí na Marně, Neprodajnému, Starci s Hory a k Poutníku Absolutna
