Georges Perec Knihy

Literární mystifikace francouzského experimentálního autora Georgese Pereca je detailní historií obrazu amerického malíře německého původu. Obraz s názvem Kabinet sběratele byl veřejnosti představen na výstavě v Pittsburghu, která byla součástí velkolepých oslav pětadvacátého výročí panování císaře Viléma II. místní německou menšinou. Pozornost věnovaná kurióznímu obrazu přerostla rámec německoamerické komunity a na řadu let zaujala odborníky a příznivce výtvarného umění. Autor zde do detailu zaznamenává všechny zákruty a slepé uličky spletitého kunsthistorického případu a teprve na samý závěr útlé knížky se přiznává k dvojnásobné dokonalé mystifikaci.

Autor fenomenálního románu Život návod k použití zkoumá možnosti psaní a četby, meze čitelnosti. Podobně jako v jiných dílech si Perec stanovil nějaký formální systém, v jehož rámci se pohybuje. V tomto případě jde o organizační schéma podniku, jehož plánek je připojen v úvodu knihy. Perec rozebírá všechny možné (a často zhola nemožné) eventuality, jež mohou nastat ve chvíli, kdy úředník jde požádat svého šéfa o zvýšení platu. Na základě různých hypotéz, co v okamžiku rozhodnutí a posléze na dotyčného čeká, vzniká komplikovaný příběh plný odboček, návratů, výčtů všemožných překážek, kdy se perspektiva možného setkání s šéfem stává stále méně pravděpodobnou.

Perecův knižní debut Věci (1965) je příběhem mladého páru, jehož vztah ke světu se uskutečňuje prostřednictvím vlastnění, spotřebou, nakupováním a pořizováním uměleckých předmětů, nábytku a pomůcek každodenního života. Jérôme a Sylvie se ocitají ve vleku touhy po luxusním žití, k němuž jim však jakožto příslušníkům střední třídy chybějí prostředky. Próza je psána po vzoru formalizovaného vyjadřování sociologických příruček a nezaujatého stylu literatury faktu. Třebaže sám Perec odmítal, že by byla odsouzením konzumní společnosti, lze ji chápat jako studii vztahu mezi věcmi, které tato společnost produkuje, a štěstím, které uvnitř ní zůstává možností.

Tri novely Georgesa Pereca: Čo je to tam na dvore za moped s chrómovaným kormidlom? (1966) — Prieskum priestoru (1974) — Kabinet milovníka umenia (1979).

Les deux volumes de cette édition rassemblent les œuvres majeures de Georges Perec, un écrivain français reconnu pour son approche innovante et ludique du langage et de la narration. À travers ses textes, Perec explore des thèmes variés tels que la mémoire, l'identité, et la vie quotidienne, souvent en utilisant des structures formelles rigoureuses et des contraintes littéraires. Parmi ses œuvres emblématiques, on trouve "La Vie mode d'emploi", qui dépeint la vie d'un immeuble parisien à travers les histoires entrelacées de ses habitants, illustrant la complexité des relations humaines et des récits individuels. "Les Choses" examine la consommation et le matérialisme à travers les yeux d'un couple, tandis que "W ou le souvenir d'enfance" mêle autobiographie et fiction en explorant les souvenirs d'enfance de l'auteur et une utopie dystopique. Perec utilise souvent des jeux de mots, des listes et des descriptions minutieuses pour engager le lecteur dans une réflexion sur le quotidien et l'art de raconter. Cette collection offre une vue d'ensemble de son œuvre, mettant en lumière son style unique et son impact sur la littérature contemporaine.

Georges Perecs Roman „Das Leben Gebrauchsanweisung“ begeistert durch seine Vielfalt und Kreativität. In einem Mietshaus mit 99 Zimmern entfalten sich 107 Geschichten, die zusammen ein einzigartiges Leseerlebnis bieten. Kritiker loben das Buch als Meisterwerk der Fabulierkunst, das tiefgründig und unterhaltsam ist.

This selection of non-fictional work from the author of Life, a User's Manual, demonstrates Georges Perec's characteristic lightness of touch, wry humour and accessibility.