Wolfgang Iser Knihy

Klasické dílo známého kostnického profesora anglistiky a literární vědy ukazuje v historické i systematické perspektivě dvě klíčové kategorie zakládající literaturu. V pozadí stojí otázka, zda mají fiktivno a imaginárno charakter antropologických konstant, díky nimž lze získat náhled na základní lidskou potřebu představivosti. Iser chápe literaturu jako zrcadlo, jako nástroj lidského druhu k sebepřekračování a k poznávání světa. V této knize podává výklad svého pojetí literární antropologie, které přesahuje tradiční hranice kulturní či filosofické antropologie.

Mírně rozšířená verze proslovu proneseného 5. července 1991 u příležitosti otevření postgraduálního kursu Teorie literatury v rámci oboru literární věda na Univerzitě v Kostnici.

Poslední dílo čelného představitele tzv. recepčních studií Wolfganga Isera (1926–2007) je daleko více než pouhou příručkou určenou studentům humanitních věd. Interdisciplinárně pojaté teoretické přístupy v něm nejsou pouze vysvětlovány, nýbrž představovány jako nástroje intelektuální práce s literárními texty. Zatímco tzv. „tvrdé“ jádro teorií v přírodních vědách je orientováno na formulaci zákonů, které slouží k předvídání vývoje procesů a systémů, „měkké“ teorie v humanitních vědách, opírající se o metaforické pojmy, umožňují porozumět kultuře tím, že vytvářejí „mapy“ – struktury vztahů, v nichž jsou jednotlivá data srozumitelná. Vzniká tak historicky a metodologicky různorodý soubor teorií, jenž ve svém pluralismu umožňuje ukázat mnohostrannost umění. Moderní umělecký výtvor tak Iser nenahlíží jako samostatný estetický objekt, ale jako interakci mezi dílem, jeho významovými, žánrovými či historickými kontexty a vnímatelem. Kniha přináší reprezentativní výběr teorií a metod napříč humanitními vědami 20. století a originální výklad z pohledu jedné z jejich nejvýznamnějších osobností.

The pioneer of "literary anthropology," Wolfgang Iser presents a wide-ranging and comprehensive exploration of this new field in an attempt to explain the human need for the "particular form of make-believe" known as literature. Ranging from the Renaissance pastoral to Coleridge to Sartre and Beckett, The Fictive and the Imaginary is a distinguished work of scholarship from one of Europe's most respected and influential critics.

Exploring the innovative ideas of Wolfgang Iser, this work delves into the intricacies of reader-response theory and its implications for literary interpretation. It highlights Iser's contributions to understanding how readers engage with texts, emphasizing the interactive nature of reading. Through a detailed analysis of various literary examples, the book illustrates the dynamic relationship between text and reader, offering insights into the processes of meaning-making and the role of imagination in literature.

Defying traditional narrative structure, the story unfolds in a nonlinear fashion, exploring various themes and digressions. The characters are richly developed, with Tristram Shandy himself offering a humorous and introspective perspective on life. This innovative approach challenges readers to engage with the text in unconventional ways, making it a unique literary experience.

Wolfgang Isers Standardwerk zeigt historisch wie systematisch das Fiktive und das Imaginäre als Konstitutionsbedingungen von Literatur auf. Im Hintergrund steht die Frage, inwieweit das Fiktive und das Imaginäre Kennzeichen anthropologischer Disponiertheiten sind, durch die eine Einsicht in die Fiktionsbedürftigkeit des Menschen gewonnen werden kann. Wolfgang Iser versteht Literatur als einen Spiegel der anthropologischen Ausrüstung. In diesem Buch bietet er eine Grundlegung dieses Verständnisses, die weder aus der Kulturanthropologie noch aus der philosophischen Anthropologie allein zu gewinnen ist.

Ein literarischer Text entfaltet seine Wirkung erst dadurch, dass er gelesen wird. Er ist ein Wirkungspotential, das nur durch eine im Lesevorgang stattfindende Interaktion zwischen Text und Leser entfaltet wird. Iser geht von diesem neuen Modell aus und entwickelt eine systematische und didaktische Theorie ästhetischer Wirkung, die nicht nur Verarbeitungsprozesse erklärt, die Literatur im Leser auslöst, sondern auch individuelle Sinnvollzüge des Lesens sowie solcher der Interpretation fundiert. Interessenten: Studenten der Allgemeinen Literaturwissenschaft sowie der Einzelfächer: Germanistik, Anglistik, Romanistik, Sprachwissenschaft und Philosophie.