Maurice Blondel byl francouzský filozof, jehož klíčová díla, zejména L'Action, se zaměřila na navázání správného vztahu mezi autonomním filozofickým uvažováním a křesťanstvím. Blondel rozvinul „filozofii činu“, která integrovala klasické novoplatónské myšlení s moderním pragmatismem v kontextu křesťanské filozofie náboženství. Tvrdil, že samotný čin nemůže nikdy uspokojit lidskou touhu po transfinitním, kterou může naplnit pouze Bůh, jehož označil za „první princip a poslední cíl.“ Jeho práce vyvolaly značný filozofický spor a ovlivnily pozdější katolické myšlení.
Esej kritiky života a vědy praxe. Již osud tohoto disertačního spisu představuje téma pro román: odstrkování, příklony, výtky, ale i uváženě věcné – a nadále významné – podněty. Francouzský myslitel se v objemném díle pokouší o originální syntézu lidské činnosti z hlediska metafyzických témat. Překlad je životním zájmem českého jezuity Karla Říhy.
Jedno z nejvýznamnějších děl moderní filosofie a v teologické reflexi snad vůbec nejvlivnější je L'Action (Akce, Konání) M. Blondela (1861-1949). Jeho základní inspirací však nebyly teoretické ideje, nýbrž osobní zkušenost náboženského života. Z tohoto hlediska je též sestaven tento malý výbor. Při pozorném čtení těchto duchovních textů odhalíme, že jde vlastně o filosofickou verzi ignaciánských exercicií a vposled o přetlumočení evangelijní výzvy k obrácení do řeči moderního člověka.
Focusing on the intersection of philosophy and faith, this translation of Maurice Blondel's essays explores the philosophical demands of Christian religion. Blondel's influential ideas significantly contributed to the discussions at the Second Vatican Council, highlighting the relevance of philosophical inquiry in understanding and practicing faith.
In 1997, Fiachra Long translated three significant articles by philosopher Maurice Blondel, exploring his 1893 thesis, "Action." These works address critiques from Thomist theologians and metaphysicians, advocating a phenomenological method and expanding on moral logic, emphasizing the complexity of action and consciousness.
The English translation of Maurice Blondel's philosophical classic delves into the concept of action, exploring its implications for human existence and thought. Blondel's work emphasizes the interplay between philosophy and spirituality, challenging readers to consider the relationship between belief and action. This new edition revitalizes his insights, making them accessible to contemporary audiences while preserving the depth of his original ideas.
Faire la science de la pratique et trouver l'équation de l'action, ce n'est donc pas seulement développer, devant la pensée réfléchie, tout le contenu de la conscience spontanée ; mieux encore, c'est indiquer le moyen de réintégrer dans l'opération voulue tout ce qui est au principe de l'opération volontaire. Il ne s'agit point d'une connaissance partielle ou d'une réflexion morale, propre sans doute à éclairer la bonne volonté, mais sans caractère démonstratif ; il s'agit d'une science totale, capable d'embrasser le déterminisme universel de l'action et d'en suivre le déploiement continu qui porte à l'infini ses conséquences nécessaires : de la pensée à la pratique et de la pratique à la pensée, le cercle doit être fermé dans la science parce qu'il l'est dans la vie. Par là même se trouve déterminé avec une précision nouvelle ce double rapport de la connaissance et de l'action. MAURICE BLONDEL.
Drei Aufsätze
In den drei Aufsätzen dieses Bandes – Originaltitel: Une des sources de la pensée moderne: l'évolution du Spinozisme (1894); L'illusion idéaliste (1898); Le point de départ de la recherche philosophique (1906) entwickelt Maurice Bondel (1861-1949) den Begriff seiner phänomenologisch vom Leben ausgehenden Philosophie der Aktion, die u. a. auch Heidegger, der Blondel nach dem Zweiten Weltkrieg für die größte Kapazität Frankreichs hielt, nachhaltig beeindruckte.
„L`Action“ (1893) gilt als das Hauptwerk Blondels. In diesem „Versuch“ entfaltet er, methodisch und thematisch, die Grundzüge eines „neuen Denkens“. Das Ist-Zeichen in der Gleichsetzung des Parmenides ersetzt er durch die Tat, denn das abstrahierende Denken kann die konkrete Lebensrealität nie erschöpfend erfassen. Nur in unseren Taten vermögen wir uns mit der konkreten Wirklichkeit wechselseitig auszutauschen und zur Vollendung zu gelangen. Die Tat ist „concretum universale“, Band und Bindeglied schlechthin. Alle Aspekte menschlichen Lebens sowie der gesamten Wirklichkeit sind der Tat als ihre Elemente immanent. Blondel entfaltet sie auf serielle Weise in einer umfassenden Philosophie des Willens. Er geht dabei ausdrücklich phänomenologisch vor. Was alles ergibt sich aus der bloßen Tatsache, dass der Wille will? So zeigt er auch auf, dass religiöses Tun eine philosophisch unleugbare Tatsache ist. Die phänomenologische Begründung metaphysischer Wahrheit schließt den Denkweg ab. Breiten Raum nehmen die Überlegungen zum Entscheidungscharakter der Tat ein.