Tento myslitel zkoumal fenomény moderní společnosti, od detektivních románů po film a kulturu masové zábavy. Jeho analýzy se soustředily na to, jak se lidé obrací k „průmyslu rozptýlení“, když se cítí duchovně ztraceni, což vedlo k ostré kritice kapitalismu a totalitních režimů. Kracauerovy práce pokládají základy moderní filmové kritiky a zkoumají psychologické kořeny společenských jevů.
Titul vyšel poprvé v Německu v roce 1930 a již následující rok byl přeložen do češtiny. Autor zde popisuje proletarizaci a ideologické „bezdomovectví“ zaměstnanců. Na základě rozhovorů a příkladů analyzuje pozici zaměstnanců mezi industrializovanou prací, městským prostředím a zábavní kulturou. Autor se ke „kultuře zaměstnanců“ staví kriticky, negativně hodnotí úniky z každodenního života prostřednictvím kultury a sportu, které podle něj vedou k potlačování reality.
Soubor esejů německého filmového teoretika, sociologa a historika (1889-1966), jednoho z nejzajímavějších myslitelů 20. století. Témata esejů jsou zdánlivě všední, často jde o jevy, které vypadají zcela neproblematicky, dokud se na ně nezaměří autorův pohled. Kracauer se zabývá také knihami, které ovlivnily evropské myšlení, osobnostmi ze světa literatury, umění a filozofie, a nabízí čtenáři překvapivé a vpravdě objevné pohledy.
Siegfried Kracauer was a leading intellectual figure of the Weimar Republic and one of the foremost representatives of critical theory. Best known for a wealth of writings on sociology and film theory, his influence is felt in the work of many of the period’s preeminent thinkers, including his friends, the critic Walter Benjamin, and Theodor W. Adorno, who once claimed he owed more to Kracauer than any other contemporary. The volume brings together for the first time all of Kracauer’s essays on photography that he wrote between 1927 and 1933 as a journalist for the Frankfurter Zeitung , as well as an essay that appeared in the Magazine of Art after his exile in America, where he would spend the last twenty-five years of his life. The texts show Kracauer as a pioneering thinker of the photographic medium in addition to the important historian, and theorist, of film that he is acknowledged to have been. His writings here build a cohesive theory on the affinities between photography, memory and history. With a foreword by Philippe Despoix offering insights into Kracauer’s theories and the historical context, and a Curriculum vitae in pictures , photographs from the Kracauer estate annotated by Maria Zinfert.
Diese Ausgabe macht das Werk Siegfried Kracauers umfassend zugänglich und schließt mit dem Klassiker „Von Caligari zu Hitler“. Sie umfasst Rezensionen, Essays, Romane und unbekannte Texte aus seinem Nachlass, die seine Erkundungen der modernen Lebenswelten und Massenkultur widerspiegeln.
This book brings together a broad selection of Siegfried Kracauer's work on
media and political communication, much of it previously unavailable in
English. It features writings spanning more than two decades, from the 1930s
to the early Cold War period.
Kracauers zuerst 1960 in Amerika erschienene Theorie des Films ist eine materiale Ästhetik, die sich mit Inhalten beschäftigt. Sie beruht auf der Annahme, daß der Film im wesentlichen eine Erweiterung der Fotografie ist und daher eine ausgesprochene Affinität zur sichtbaren Welt hat. Das bedeutet eine Absage an alle Filme mit ›theatralischer‹ Story, mit ›künstlerischen‹ oder ideologischen Ambitionen. Filme, die ihrem Medium gerecht werden, registrieren jedoch nicht nur, sondern enthüllen, ›erretten‹ die äußere Wirklichkeit: sie öffnen unseren Blick für das Kleine, Zufällige, Unbeabsichtigte und Unbestimmte.
A biography of composer Jacques Offenbach that is also a social and cultural history of Second Empire Paris. Siegfried Kracauer's biography of the composer Jacques Offenbach is a remarkable work of social and cultural history. First published in German in 1937 and in English translation in 1938, the book uses the life and work of Offenbach as a focal point for a broad and penetrating portrayal of Second Empire Paris. Offenbach's immensely popular operettas have long been seen as part of the larger historical amnesia and escapism that pervaded Paris in the aftermath of 1848. But Kracauer insists that Offenbach's productions must be understood as more than glittering distractions. The fantasy realms of such operettas as La Belle Hélène were as one with the unreality of Napoleon III's imperial masquerade, but they also made a mockery of the pomp and pretense surrounding the apparatuses of power. At the same time, Offenbach's dreamworlds were embedded with a layer of utopian content that can be seen as an indictment of the fraudulence and corruption of the times. This edition includes Kracauer's preface to the original German edition as well as a critical foreword by Gertrud Koch.
