Tři kratší spisy významného německého filozofa formulují základní principy tzv. vědosloví, jeho roli v rámci filozofického myšlení a formování sebevědomí. "O pojmu vědosloví" vymezuje principy tzv. vědosloví, filozofické teorie, která se pokouší zjistit, jak je vůbec možné lidské vědění jako takové: vědosloví je věda o vědě. Veškeré vědecké bádání však musí směřovat k nejvyššímu účelu lidstva, k "zušlechťování rodu", a z vědecké obce se musí šířit humanita v nejvyšším smyslu slova. "Druhý úvod do vědosloví" objasňuje podstatu Já a konfrontuje ji s Kantovým ideovým systémem. Poté upozorňuje na rozdíl, jehož ignorování znemožňuje adekvátní pochopení projektu "vědosloví": rozdíl mezi subjektivitou a individualitou. "Pokus o nové podání vědosloví" formuluje novou metodiku vědosloví. Větu, formulující princip sebevědomí, přestává chápat jako axiom, tedy zásadu, ale coby postulát, větu, formulující určitý typ jednání, jež vede ke konstituování Já. Zatímco axiom je věta, utvářející nějaké teoretické vědění, postulát zosobňuje větu, předepisující určité jednání. Praktická racionalita se tak má stát základem teoretické...
Johann Gottlieb Fichte Knihy
Johann Gottlieb Fichte byl německý filozof a klíčová postava německého idealismu. Jeho práce tvoří most mezi myšlenkami Immanuela Kanta a Georga Wilhelma Friedricha Hegela. Fichte se zabýval povahou sebesouvislosti a vědomí, což ho řadí po bok filozofů jako Descartes a Kant. Jeho politická filozofie a myšlenky o národním uvědomění rovněž ovlivnily německé myšlení.







Podání Fichtova systému transcendentální filosofie, v němž autor znovu promýšlí stěžejní témata Kantovy kritické filosofie. Výsledkem tohoto pokusu o nové založení Kantovy kritiky je svébytné vypracování činného, sebe kladoucího Já a ústředního motivu obrazotvornosti jako základního konstituentu možné lidské zkušenosti o jevovém světě v jeho časovém, prostorovém a kategoriálním charakteru. Pojetí transcendentální obrazotvornosti jako těkání je tak nejen hlubším založením tohoto Kantem již zahlédnutého, avšak dostatečně nevypracovaného motivu. Zároveň totiž předznamenává formulaci těch filosofických stanovisek, s nimiž se můžeme setkat u myslitelů jako Deleuze či Sartre.
Ve své vizi budoucí politiky zúročuje Fichte své zkušenosti s pozorně sledovanými revolučními událostmi ve Francii. Rozhoduje se vyhýbat se extrémním polohám chápání státu, za které považuje přílišnou liberalizaci i poručnický model. Koncepce uzavřeného obchodního státu přitom úzce souvisí s jeho pojímáním lidské přirozenosti a se snahou eliminovat sklon k nečinnosti, přibližující člověka k pasivitě přírody. Fichtova potřeba čelit úpadkovým rysům společenského vývoje nabízí ve své problematičnosti nadčasové téma prolínání myšlenky politických reforem s ideologizací lidského uvažování. Přeložil P. Bláha.
Filosofie zednářství
- 96 stránek
- 4 hodiny čtení
Nahlédneme-li do obsahu těchto přednášek, které byly nakonec publikovány formou dopisů, pak je především nápadné, že jsou neseny v duchu kontrastu, jenž věrně doprovází celé Fichteho úsilí. Oproti současné upadlé podobě, zcela podléhající nešvarům momentálního stavu společnosti, staví Fichte ideál, tedy to, jaký by řád svobodných zednářů měl být a co by mělo být jeho náplní. V tomto smyslu by se měl stát zejména ohniskem rezistence vůči tomu, co společenský úpadek charakterizuje. Dle Fichteho to nejškodlivější představuje uvíznutí v jednostrannostech, jež jsou podporovány výchovou k osvojování omezujících specializací. Nad ucelenou osobností člověka tak nabývá převahy pedantství, jež lidstvo vzdaluje od soustředění na podstatnější a důstojnější účely lidské existence. Budoucí vzdělanec v jeho pojetí rozhodně nemá během svého vzdělávacího procesu nabývat dovedností, jež by mu umožnily dosáhnout úspěchu v zákonitostech současného světa. Jeho cílem nemá být adaptace na upadlé poměry, ale pochopení příčin společenského úpadku a osvojení zásadní a účinné rezistence.
Soubor přednášek, v nichž Fichte prostřednictvím pojmu vzdělance formuluje pojem člověka vůbec. A sice spíše populárním, i když o to přístupnějším způsobem.
The Science of Knowledge is an unchanged, high-quality reprint of the original edition of 1889. Hansebooks is editor of the literature on different topic areas such as research and science, travel and expeditions, cooking and nutrition, medicine, and other genres. As a publisher we focus on the preservation of historical literature. Many works of historical writers and scientists are available today as antiques only. Hansebooks newly publishes these books and contributes to the preservation of literature which has become rare and historical knowledge for the future.
New Exposition of the Science of Knowledge
- 208 stránek
- 8 hodin čtení
A treatise on epistemology that presents a systematic exposition of the nature and limits of human knowledge. The authors explore the conditions and requirements for human cognition, as well as the role of the knowing subject in the process of knowledge acquisition and validation.
Mit seiner zweifellos wichtigsten religionsphilosophischen Abhandlung unternahm Fichte den Versuch, seine Wissenschaftslehre einem breiteren Publikum wenigstens in ihren zentralen Aussagen zugänglich zu machen und das Verhältnis von gelebtem Glauben und wissenschaftlicher Reflexion klar zu bestimmen.
Der geschlossene Handelsstaat (Großdruck)
- 140 stránek
- 5 hodin čtení
In "Der geschlossene Handelsstaat" entwirft Johann Gottlieb Fichte eine visionäre Idee eines wirtschaftlichen Systems, das auf nationaler Selbstgenügsamkeit basiert. Er argumentiert für eine staatlich regulierte Wirtschaft, die den Handel innerhalb der Grenzen fördert und gleichzeitig die Abhängigkeit von ausländischen Märkten verringert. Fichte betont die Bedeutung von Bildung und moralischer Erziehung für die Bürger, um ein harmonisches und produktives Zusammenleben zu gewährleisten. Sein Werk reflektiert über die sozialen und politischen Implikationen einer solchen Wirtschaftsordnung im Kontext der damaligen Zeit.

