Johann Gottlieb Fichte Knihy

Tři kratší spisy významného německého filozofa formulují základní principy tzv. vědosloví, jeho roli v rámci filozofického myšlení a formování sebevědomí. "O pojmu vědosloví" vymezuje principy tzv. vědosloví, filozofické teorie, která se pokouší zjistit, jak je vůbec možné lidské vědění jako takové: vědosloví je věda o vědě. Veškeré vědecké bádání však musí směřovat k nejvyššímu účelu lidstva, k "zušlechťování rodu", a z vědecké obce se musí šířit humanita v nejvyšším smyslu slova. "Druhý úvod do vědosloví" objasňuje podstatu Já a konfrontuje ji s Kantovým ideovým systémem. Poté upozorňuje na rozdíl, jehož ignorování znemožňuje adekvátní pochopení projektu "vědosloví": rozdíl mezi subjektivitou a individualitou. "Pokus o nové podání vědosloví" formuluje novou metodiku vědosloví. Větu, formulující princip sebevědomí, přestává chápat jako axiom, tedy zásadu, ale coby postulát, větu, formulující určitý typ jednání, jež vede ke konstituování Já. Zatímco axiom je věta, utvářející nějaké teoretické vědění, postulát zosobňuje větu, předepisující určité jednání. Praktická racionalita se tak má stát základem teoretické...

Podání Fichtova systému transcendentální filosofie, v němž autor znovu promýšlí stěžejní témata Kantovy kritické filosofie. Výsledkem tohoto pokusu o nové založení Kantovy kritiky je svébytné vypracování činného, sebe kladoucího Já a ústředního motivu obrazotvornosti jako základního konstituentu možné lidské zkušenosti o jevovém světě v jeho časovém, prostorovém a kategoriálním charakteru. Pojetí transcendentální obrazotvornosti jako těkání je tak nejen hlubším založením tohoto Kantem již zahlédnutého, avšak dostatečně nevypracovaného motivu. Zároveň totiž předznamenává formulaci těch filosofických stanovisek, s nimiž se můžeme setkat u myslitelů jako Deleuze či Sartre.

Ve své vizi budoucí politiky zúročuje Fichte své zkušenosti s pozorně sledovanými revolučními událostmi ve Francii. Rozhoduje se vyhýbat se extrémním polohám chápání státu, za které považuje přílišnou liberalizaci i poručnický model. Koncepce uzavřeného obchodního státu přitom úzce souvisí s jeho pojímáním lidské přirozenosti a se snahou eliminovat sklon k nečinnosti, přibližující člověka k pasivitě přírody. Fichtova potřeba čelit úpadkovým rysům společenského vývoje nabízí ve své problematičnosti nadčasové téma prolínání myšlenky politických reforem s ideologizací lidského uvažování. Přeložil P. Bláha.

Nahlédneme-li do obsahu těchto přednášek, které byly nakonec publikovány formou dopisů, pak je především nápadné, že jsou neseny v duchu kontrastu, jenž věrně doprovází celé Fichteho úsilí. Oproti současné upadlé podobě, zcela podléhající nešvarům momentálního stavu společnosti, staví Fichte ideál, tedy to, jaký by řád svobodných zednářů měl být a co by mělo být jeho náplní. V tomto smyslu by se měl stát zejména ohniskem rezistence vůči tomu, co společenský úpadek charakterizuje. Dle Fichteho to nejškodlivější představuje uvíznutí v jednostrannostech, jež jsou podporovány výchovou k osvojování omezujících specializací. Nad ucelenou osobností člověka tak nabývá převahy pedantství, jež lidstvo vzdaluje od soustředění na podstatnější a důstojnější účely lidské existence. Budoucí vzdělanec v jeho pojetí rozhodně nemá během svého vzdělávacího procesu nabývat dovedností, jež by mu umožnily dosáhnout úspěchu v zákonitostech současného světa. Jeho cílem nemá být adaptace na upadlé poměry, ale pochopení příčin společenského úpadku a osvojení zásadní a účinné rezistence.

Soubor přednášek, v nichž Fichte prostřednictvím pojmu vzdělance formuluje pojem člověka vůbec. A sice spíše populárním, i když o to přístupnějším způsobem.

"Fichte's Foundations of Transcendental Philosophy is highly relevant to ongoing discussions of the relationship of consciousness to human freedom and to current debates concerning foundationalism. Philosophers interested in German idealism and others working in the history of philosophy, German literature, and intellectual history will welcome this translation."--BOOK JACKET.

This work has been selected by scholars as being culturally important, and is part of the knowledge base of civilization as we know it. This work is in the "public domain in the United States of America, and possibly other nations. Within the United States, you may freely copy and distribute this work, as no entity (individual or corporate) has a copyright on the body of the work. Scholars believe, and we concur, that this work is important enough to be preserved, reproduced, and made generally available to the public. We appreciate your support of the preservation process, and thank you for being an important part of keeping this knowledge alive and relevant.

The narrative explores the roots of a philosopher from a humble, industrious community that values honesty and uprightness. His grandfather, a ribbon maker, passed down a modest trade, leading to the philosopher's father, Christian Fichte, who expanded the family business through an apprenticeship. Christian's marriage to his master's daughter marked a significant personal achievement, and their first child, born in 1762, was prophesied to achieve greatness. The memoir delves into themes of heritage, perseverance, and the impact of early education on future success.

This translation presents a pivotal work in moral philosophy that bridges the gap between the ideas of Kant and Hegel. It explores fundamental ethical concepts and the evolution of moral thought during a crucial period in philosophical history. The text delves into the complexities of moral reasoning, emphasizing the significance of individual autonomy and social responsibility. It serves as an essential resource for understanding the development of modern ethical theories and their implications for contemporary moral issues.