Robert Ullman
Německý spisovatel dobrodružných příběhů, žurnalista a historik. Robert Ullmann byl jeho pseudonym.
Heinz-Josef Stammel (1. ledna 1926 Kolín – 22. ledna 1990 Alpirsbach) byl německý tiskový fotograf, novinář a a autor. Vystudoval chemii a alespoň část času pracoval jako novinář. Důležitější je však jeho dílo autorské. V 50. letech začal Stammel psát romány o Divokém západě. Spolu s G. F. Ungerem patřil k nejslavnějším západním autorům desetiletí po druhé světové válce. Stammel napsal asi 120 západních románů v letech 1956 až 1966, především pod svým pseudonymem Robert Ullman. Jeho romány byly často nejprve vydávány jako výpůjční kniha a často byly později přetištěny jako románové brožury nebo brožované výtisky. Jeho první Ullmanova půjčka, A Hard Man, byla vydána v roce 1956 Paulem Feldmannem-Verlagem, Marl-Hülsem. Od poloviny 60. let v pseudonymu pokračoval až do roku 1975 Werner J. Egli, který později získal ocenění i jako autor knih pro mládež.
Již v roce 1965 začal Stammel vydávat sérii tzv. Autentických westernů, které nejprve vycházely jako vázané v nakladatelství Herder Verlag pod pseudonymem Christopher S. Hagen a později byly přetištěny jako paperbacky (nyní pod Stammelem) u Rowohlta. Jedná se však výhradně o materiály, které se objevily již pod Ullmanem, ale nyní byly mírně upraveny, občas obsahují i další kapitoly, a především obohaceny o sérii historických fotografií, citátů, novinových výstřižků atd., které odpovídají zápletce, což by mělo dokazovat (prý) autentický charakter románů.
Významný je především román Tajná mise (1969), za nějž byl Stammel oceněn cenou Friedricha Gerstäckera, který popisuje špinavou kapitolu vyhlazovací války USA proti původním Indiánům, ale především intenzivním líčením extrémní nouze uchvacuje. ve výjimečné situaci. V „Hodina kovboje“ poskytuje komplexní vhled do neromantického života kovbojů, který je determinován vyčerpávající prací v nepřátelském prostředí bez jakéhokoli sociálního zabezpečení, aniž by ignoroval politické dimenze.
Stammelovo umění spočívá v tom, že tento demytologizující obsah je zprostředkován nikoli navzdory, ale prostřednictvím zajímavých postav a poutavých příběhů. Golo Mann to shrnul takto: "Obdivuji způsob, jakým jste spojili tak extrémně důkladné studie, které pravděpodobně pokrývají celou látku, s tak příjemně strhující, ano, vlastně docela zábavnou formou prezentace."
Sám Stammel často označoval svá beletristická díla jako „autentické romány z amerického západu“ nebo v podtitulu používal odkaz „Autentický western“. Již v roce 1956 prohlásil, že čtenář nechce fantazie na stole, ale spíše romány, jejichž skutečné téma je ověřeno. Přesto zůstává děj jeho románů z Divokého západu v jeho Ullmanově fázi převážně zábavnou fikcí, která zaujme svými psychologicky propracovanými postavami a konflikty.
Ale bylo to právě toto slavné „autentické“ tvrzení, které přivedlo Stammela ke kritice, když se v 70. letech ukázalo, že vynalezl „historické zdroje“ (například výstřižky z novin) nejen pro svá beletristická díla, ale také pro své knihy faktu. Zejména jeho „indická“ encyklopedie byla vědci kritizována jako zbytečná, čímž se na veřejnost dostaly i jeho další padělky.
Později se objevily také románové brožury a brožované série (v Bastei, Kelter), ve kterých byly tištěny pouze romány, které jsou přiřazeny k pseudonymu Ullman. Včetně následných vydání lze identifikovat více než 1700 západních publikací od Ullmana.
Fiktivní texty vycházely většinou pod různými uměleckými jmény. Hlavním pseudonymem byl Robert Ullman. Některé Stammelovy pseudonymy však s jeho svolením použili i jiní spisovatelé. Pod jeho skutečným jménem byly vydány populárně naučné knihy o severoamerické pionýrské historii.