Michail Michajlovič Gorelov
1. leden 1874 – 1. leden 1929
Michail Michajlovič Gorelov (Михаил Михайлович Горелов, 1874–1929) Vlastní jménem: Michail Michajlovič Gakkebuš (Михаил Михайлович Гаккебуш) – ruský žurnalista a spisovatel. Knihy psal též pod jménem M. Kustorubov (М. Кусторубов).
Vystudoval historicko-filologickou fakultu na Petrohradské Univerzitě. Do poloviny roku 1916 vedl četné ruské deníky. Jeho školou prošlo mnoho ruských novinářů. Spolupracoval v novinách „Киевское слово“ (Kyevské Slovo) (1904–1905), publikoval a byl redaktorem v moskevských novinách „Русская Правда“ (Ruská Pravda). Počátkem r. 1905 byly noviny zakázany a redaktoři byli nuceni emigrovat do zahraničí. Téhož roku, krátce po vyhlášení Manifestu 17. října, se Michail Michajlovič Gakkebuš opet vrací zpět do Ruska. V letech 1906–1916 byl blízký spolupracovník a člen redakční rady „Биржевые ведомости“ (Burzovní Zprávy), poté kyjevského deníku „Мир“ (Svět). Po VŘSR emigroval do ČSR a zde také napsal a publikoval svůj asi největší antiutopický Sci-Fi román „Ďábelský rok (Anno Diaboli)“ (Praha, 1930, překlad E. Adámek – vl. jménem V. Červinka). Je rovněž autorem vzpomínek „На реках Вавилонских: заметки беженца“ (Na řekách Babylonu: Poznámky uprchlíka" (1921 vydáno v Berlíně pod pseudonymem M. Gakkebuš) Další dilo: „Максимилиан Робеспьер“ (Maximilien Robespierre) (1898, pod pseudonymem M. Kustorubov), „Мария Башкирцева и Нерон“ (Marie Baškircevová a Nero) (Moskva, 1898), „Воскресший Лазар“ (Vzkříšený Lazar) (Moskva, 1905) a „Об автономии Польши“ (O autonomii Polska) (Moskva, 1906) – v posledních dvou dílech se zabýval potřebou polské autonomie v rámci Ruské říše.
Archiv písemností a díla M. M. Gakkebuše je uložen v Ústavu pro ruskou literaturu v Petrohradě (Институт русской литературы – Пушкинской Дом) a v Památníku národního písemnictví v Praze (zde je také mimo jiné uložen rukopis románu „Anno Diaboli“).