Helena Krejčová Pořadí knih (chronologicky)

Katalog výstavy pořádané u příležitosti 80. výročí od zavedení norimberských zákonů v Protektorátu Čechy a Morava

Tato publikace představuje jeden z výsledků činnosti Centra pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války, jež bylo v návaznosti na mezinárodní dohody zřízeno vládou České republiky, aby se zabývalo výzkumem této problematiky. V úzké spolupráci s Uměleckoprůmyslovým museem v Praze se pracovníkům Centra podařilo dohledat a identifikovat několik set předmětů z porcelánu, skla, kovu, dřeva a dalších uměleckoprůmyslových sbírek, jež původně patřily židovským obětem z protektorátu. Podrobně byly popsány nejen předměty dochované v Uměleckoprůmyslovém museu, ale i předané jiným institucím. Na základě transportních čísel, podle nichž byli majitelé sbírek deportováni do Terezína, se podařilo určit část původních vlastníků a přiblížit i jejich životní osudy. Činnosti německé Treuhandstelle, která ukradené umělecké sbírky za války spravovala, je věnována obsáhlá odborná studie. Knihu doplňují informace o místech, kde se uloupené předměty skladovaly, a především asi tisíc barevných fotografií identifikovaných uměleckoprůmyslových výrobků dokládajících svědectví o zločinu, který se alespoň tímto způsobem dostává do povědomí veřejnosti.

Koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim (Auschwitz) poblíž stejnojmenného města (Oświęcim, Krakovské vojvodství) byl zřízen za druhé světové války po německém útoku na Polsko. Výstavbou tábora byl květnu 1940 pověřen tehdejší obersturmbannführer SS Rudolf Höß, který mu pak tři a půl roku také velel. Osvětim patřila k největším vyhlazovacím táborům třetí říše, existovala až do ledna 1945. Höß byl 2. dubna 1947 polským Nejvyšším lidovým tribunálem odsouzen k smrti a 16. dubna 1947 v Osvětimi oběšen. Táborový komandant, jehož kariéra začala roku 1934 v Dachau, přes Sachsenhausen pak pokračovala do Osvětimi a skončila roku 1945 na ústředí „Inspekce koncentračních táborů“, podává zprávu o infernu strojově a „hygienicky“ provozovaného vraždění statisíců lidí, které do Osvětimi téměř denně přivážely transportní vlaky z celé Evropy. Höß líčí vznik, organizaci a vývoj koncentračních táborů, ale zejména svou činnost v Osvětimi. Usiluje při tom o exaktnost a věcnost; v žádném případě se zde nejeví jako nějaký sadistický katův pacholek, ale naopak jako člověk, který měl rád pořádek a disciplínu, který ve volném čase „vnitřně“ miloval zvířata a byl dobrým otcem, ve službě však jako „řádný“ velitel SS dával vždy najevo horlivost a slepou ochotu vykonat ke spokojenosti nadřízených i ten nejnelidštější rozkaz.

České země jako multietnická společnost: Češi, Němci a Židé ve společenském životě českých zemí 1848-1918.

Edice dokumentů. První vydání dosud nalezených seznamů 225 vězňů terezínského ghetta, které nacistická moc zařadila do kategorie tzv. prominentů, je uvedeno obsáhlou studií Heleny Krejčové a vybaveno rozsáhlým poznámkovým aparátem se všemi dostupnými informacemi o osudu těchto lidí.

English, Czech (translation)