Jean-François Lyotard Knihy

Velké knihy Jeana-Francois Lyotarda (Discours, figure; Lacondition postmoderne explique aux enfants; Le Différend) byly pro něho východiskem k dalšímu zkoumání příslušné oblasti a k prověření vyslovených hypotéz. Lyotard ovšem paralelně s těmito hlavními knihami nepřetržitě koncipoval a publikoval texty, v nichž na základě kritik, komentářů a analýz dále propracovával jím samým zavedené kategorie a principy. Nevystupoval jako expert, historik nebo teoretik, ale jako filozof, který vytyčuje myšlení nové úkoly a který se neusále radí a spolupracuje s významnými tvůrci a znalci různých odvětví kultury. Vytvořil tak soubor filozofických prací o umění a estetice. Návrat a jiné eseje přináší výbor právě z nich.

Významný představitel současné světové filosofie považuje toto své dílo za nejvýznamnější. Koriguje v něm některé představy šířící se u nás pod heslem postmodernismu.

Otázka, kterou si v různých souvislostech klade Jean-Francois Lyotard, současný francouzský filosof, je stále stejná: jak můžeme něco vědět o tom, že věci jsou? Tímto způsobem otevírá filosofické myšlení k přítomnosti, a to jak ve smyslu záhadné časové dimenze, jež nám stále uniká,tak i k přítomnosti, kterou žijeme a kterou poznáváme nejen prostřednictvím filosofických textů, nýbrž i v malířství. Lyotardovo Putování i další eseje, které jsou v tomto svazku obsaženy, svědčí o autorově hlubokém smyslu pro to, co nic nezpřítomňuje, protože samo je přítomností. Ale jeho úvahy o čase, smyslovém pociťování či o pocitu vznešeného jsou především pozoruhodným pokusem spojit etiku s estetikou a filosofii s literaturou.

Studie o fenomenologii jako jednom z důležitých směrů filozofie 20. stol. a rozbor myšlenek hlavních představitelů.

Autorovy práce věnované problematice postmodernismu patří k žánrům navzájem hodně rozdílným, a právě proto se ovšem spolu dobře doplňují.

"In a wide-ranging discussion the author examines the philosophy of Kant, Heidegger, Adorno and Derrida and looks at the works of modernist and postmodernist artists such as Cezanne, Debussy and Boulez. Lyotard addresses issues such as time and memory, the sublime and the avant-garde, and the relationship between aesthetics and politics. Throughout his discussion he considers the close but problematic links between modernity, progress and humanity, and the transition to postmodernity. Lyotard claims that it is the task of literature, philosophy and the arts to bear witness to and explain this difficult transition." "This important contribution to aesthetic and philosophical debates will be of great interest to students in philosophy, literary and cultural theory and politics."--BOOK JACKET.Title Summary field provided by Blackwell North America, Inc. All Rights Reserved

This remarkable posthumous work by one of the leading philosophers of the 20th century engages Augustine's Confessions, one of the major canonical works of world literature and the very paradigm of autobiography as a definable genre of writing. Lyotard approaches his subject by returning to his earliest phenomenological training.

First published in 1974, Libidinal Economy is a major work of twentieth century continental philosophy. In it, Lyotard develops the idea of economies driven by libidinal 'energies' or 'intensities' which he claims flow through all structures, such as the human body and political or social events. He uses this idea to interpret a diverse range of subjects including political economy, Marxism, sexual politics, semiotics and psychoanalysis. Lyotard also carries out a broad critique of philosophies of desire, as expounded by Deleuze and Guattari, Nietzsche, Bataille, Foucault and de Sade.

In The Differend, Lyotard subjects to scrutiny- from the particular perspective of his notion of 'differend' (difference in the sense of dispute)- the turn of all Western philosophies toward language; the decline of metaphysics; the present intellectual retreat of Marxism; the hopes raised and mostly dashed, by theory; and the growing political despair. Taking his point of departure in an analysis of what Auschwitz meant philosophically, Lyotard attempts to sketch out modes of thought for our present.