Velká ojedinělá antologie se pokouší zmapovat moderní českou poezii a její vývoj během posledních padesáti let. Prezentuje při tom tvorbu téměř šesti desítek básníků, jejichž biografické portréty spolu s vybranou bibliografií nalezne čtenář na konci. Kniha je doplněna také stručným kalendáriem významných událostí literárních i politických.
Okolnosti vzniku sbírek poezie zůstávají obvykle zahaleny záhadou, jen málokterý básník se svěřuje s tím, v jakou minutu a svou inspirace našel a v jaké situaci ji složil na papír či na strukturované magnetické pole svého harddisku. V případě kolekce textů “Vyšívaný vlnama” však víme přesně, kdy a jak básně vznikly. A dokonce i kde: pod statusem číslo 10153693349165147 na sociální síti Facebook, v němž rodící se básník Tomáš Baldýnský odkazoval na pozoruhodné vystoupení literárního kritika P. A. Bílka v pořadu České televize z cyklu Náš venkov – Nutrie jako životní krédo. Během diskuse, která se z počátku týkala hlavně zjevu a způsobu argumentace P. A. Bílka, si TB povšiml, že textová podoba celého pořadu, zachycená v titulcích pro hluchoněmé v transkripci Jaroslava Švagra má emocionálně nesmírně silná místa a nepopiratelnou poetickou kvalitu. A že není nutno je NIJAK upravovat, editovat. Jen najít – a nazvat. V záchvatu inspirace vzniklo první české dílo – slovy překladatele Ladislava Nagye – „bleskové poezie“. Během necelých tří hodin byla kniha nejen napsána, ale též graficky upravena předním českým grafikem Martinem T. Pecinou a v redakci Petra Onufera publikována. Jako e-knihu ve formátu PDF si ji můžete stáhnout na těchto stránkách.
Americký pragmatismus, spojený se jmény W. Jamese, Ch. S. Peirce a J. Deweyho, částečně ovlivnil českou filozofii a estetiku prvních desetiletí 20. století, literární vědy se však příliš nedotkl. Jeho renesance pod nálepkou neopragmatismu, o níž se od sedmdesátých let zasloužili Richard Rorty, Hilary Putnam či Richard Shusterman, nabízí literární vědě, estetice či kulturálním studiím ještě mnohem zřetelnější podněty; ani ty ale zatím v českém prostředí příliš nerezonovaly. Kniha Kontext v pohybu: (Neo)pragmatické úvahy o literatuře a kultuře je pokusem podněty neopragmatismu nejen zmapovat a zprostředkovat, ale také domyslet a provázat na místní tradici, k níž mají někdy až překvapivě blízko. Tak jako se už na konci sedmdesátých let pragmatické myšlení potkalo – navenek okázalou srážkou – s recepční estetikou Wolfganga Isera, nabízí se položit si otázku, nakolik se pragmatický zřetel k funkčnosti kryje s pojetím funkce, jež stojí na piedestalu pražského strukturalismu. Kniha se snaží ukázat, že neopragmatické myšlení je schopno oživit a zproduktivnit naše debaty o interpretaci nebo o způsobech psaní literárních dějin, ale dokáže také nabídnout nové pohledy na pociťovanou krizi literární teorie, ale i na otázku, kam patří populární kultura.
Monografie zkoumá mechanismy transferů a transponování v moderní populární kultuře, které oživují a adaptují díla, čímž ovlivňují popkulturní dění. V posledních desetiletích se profesionální sport stal vzorem pro rozšiřování fanouškovské recepce a propracovaný systém přestupů, kde aktéři mění dresy pod mediální pozorností. Podobně populární kultura vytváří různé mechanismy, které oživují a nově rámují kulturní produkty. Kniha se zaměřuje na případové studie, které zkoumají specifické mechanismy transferů, aniž by se snažila formulovat univerzální vzorce. Tyto mechanismy se projevují na mikroúrovni různých žánrů, období a médií, a neodhalují globální kulturní strategie. Místo toho analyzují taktická manévrování, která jsou lokalizována v českém kulturním kontextu. Čtenáři mají možnost volby: mohou se zaměřit na konkrétní materiál jednotlivých studií nebo se zabývat širšími otázkami, které tyto studie implikují. Kniha tak nabízí jak tradiční lineární čtení, tak i čtení výběrové.
Editoři Sylva Fischerová a Petr A. Bílek sestavili tuto "pražskou říční antologii" z vybraných textů třinácti českých autorů, které byly doplněny verši dvou amerických básníků. Šestnáctým "účastníkem" je pak autorka pocházející z Ukrajiny, ale žijící nyní v Praze. U zrodu tohoto projektu stálo pořádání literáních večerů na pražské náplavce, konaných na lodi, jež vzhledem ke svému věku již není schopna provozu, nyní však představuje neformální uměleckou galerii, kde se pořádají i autorská čtení. Mnozí z nich tady vystoupili s básněmi, ovlivněnými Vltavou, a právě z nich vyšel tento bilingvní almanach, inspirovaný nejen samotnou řekou, ale i atmosférou míst v její těsné blízkosti.
Články literárního teoretika Petra A. Bílka, pravidelně uveřejňované v kulturním časopise A2, jsou břitkou reflexí dění na naší kulturní, mediální a akademické scéně i vztahu současné společnosti k literatuře a vzdělanosti. Připomenou některé zásadní „případy“, které hýbaly českými médii, kritice neujdou ani média samotná. Lze je číst jako pouhé ironické časové glosy, mohou však být i zprávou o neutěšeném stavu naší kulturní každodennosti. Inflací slov se stírají hranice mezi banálním a podstatným, mezi privátním a veřejným; názory odborníků se ztrácejí v infotainmentu a celebrity vědí všechno. Veřejný prostor je zaplavován haraburdím, které nikdo neodklízí a na které si pomalu zvykáme.
Básnická sbírka se zamýšlí nad obecně platnými ději, které se odehrávají v duševním světě současného člověka.
Podtitul: Popkulturní obrazy normalizace Všední život obyvatel Československa sedmdesátých let 20. století byl na každém kroku poznamenán ideologickou propagandou. Do soukromí všech generací pronikala prostřednictvím popkultury ve filmové a seriálové tvorbě či hudební produkci. Soubor studií Tesilová kavalérie nabízí pohled např. na způsob zobrazování lásky za časů normalizace na televizních obrazovkách, na úlohu dobové módy a vzhledu, na charakteristické znaky kremačních projevů nebo na hodnotu kutilství. Knihu doplňuje kalendárium - přehled nejvýznamnějších událostí z oblasti společenského dění a populární kultury v Československu i ve světě v letech 1970-1989.
