Harry Stack Sullivan
21. únor 1892 – 14. leden 1949
Americký psychiatr a psycholog. Spolu s Karen Horney představitel neopsychoanalýzy v proudu tzv. kulturní psychoanalýzy. Sullivan pocházel z chudé rolnické rodiny irských imigrantů a byl jediným dítětem v rodině, které nezemřelo v mládí. Vyrůstal v nekatolické komunitě, což vedlo postupně k sociálnímu odloučení jeho, i rodiny, od ostatního kolektivu. Možná právě díky tomu se začal v pozdějším věku věnovat psychiatrii. V roce 1917 obdržel Sullivan titul v lékařství na škole Chicago College of Medicine and Surgery. Jeho hlavní přínos spočíval v rozvoji tzv. Kulturní psychoanalýzy. Rozhodující význam v mentálním vývoji je přikládán mezilidským vztahům v dětství, společenským podmínkám a tlakům. Tento směr charakterizuje odklon od původního biologismu – vlivu pudů, které vyzdvihoval ve svých pracích Sigmund Freud - namísto něho se kulturní psychoanalýza soustředí spíše na společenské a zvykové vlivy působící na člověka. Proto také bývá někdy označována jako humanistická psychoanalýza.
Sullivan byl jedním ze zakladatelů institutu William Alanson White Institute v New Yorku, který je dnes považován za nejvýznamnější v oboru studia psychoanalýzy – školí se zde psychoanalytici, jejichž práce obsahuje nové postupy, které se postupem času zapracovávají do standardní psychoanalytické praxe. Rovněž také přispěl k vydávání časopisu Psychiatry, který se objevil v roce 1937. Mezi lety 1936 a 1947 pak Sullivan vedl školu Washington School of Psychiatry v hlavním městě USA.
Vysokou reputaci si získal experimentální léčbou schizofrenie v nemocnici Sheppard Pratt Hospital, kde působil v letech 1925-29. Zaměstnal speciálně vyškolené pracovníky, kteří spolupracovali s pacienty a zároveň nad nimi vykonávali dozor; sestry a doktoři neměli do oddělení přístup vůbec. Pacienti postupně tak ke svému personálu získali vztah. Tím se Sullivan pokoušel rozbít fiktivní svět, kteří tito odloučení schizofrenikové vytvářeli, a zároveň pracoval tak i na jejich možném návratu do normálního života. Sullivan zde dospěl k názoru, že vlastnosti jednotlivce jsou určené vztahy ve společnosti a nikoliv předem vrozenými proporcemi. Vyhýbal se vnímání člověka jako jedinečné, individuální a nezměnitelné entity a preferoval jej jako výsledek mezilidských vztahů a vývoje v kulturním prostředí.
- ledna 1948 po návratu z jednání výkonné rady Světové federace pro duševní zdraví, Sullivan v Paříži zemřel. Pohřben byl na národním hřbitově v Arlingtonu, poblíž Washingtonu, kde jsou pochovány všechny významné osobnosti americké historie.