Gottfried Benn Knihy

Antologie novým způsobem představuje ranou poezii velikánů moderního německojazyčného básnictví Georga Heyma, Jakoba van Hoddise, Gottfrieda Benna a Georga Trakla. Tito čtyři autoři, jejichž poetika se formovala, měnila či předčasně uzavírala kolem roku 1912, vypjatého letopočtu německé literatury, bývají řazeni k ranému expresionismu, avšak výrazně tento směr intenzitou své tvorby přesahují. Byť se jim v češtině již dostalo samostatných knižních výborů, nekomunikovaly jejich texty doposud na stránkách jedné knihy. Antologie přináší také verše do češtiny převedené poprvé. Básně přeložil a doslovem opatřil básník Radek Malý a výtvarně je doprovodil Pavel Preisner.

Výbor Držíce v drzých držkách cigarety představuje poezii expresionismu, moderního uměleckého směru, který se v nejčistší podobě projevil v Německu a Rakousku v letech 1910–1920. Tento směr odráží životní postoj generace konfrontované s rychlým rozvojem Berlína, jeho továrnami, automobily, biografy a rušným nočním životem. V atmosféře očekávání vznikaly apokalyptické vize Georga Heyma, grotesky Jakoba van Hoddise a Alfreda Lichtensteina, stejně jako šokující básně-pitevní protokoly Gottfrieda Benna. Expresionistické desetiletí přineslo množství literárních talentů a rozmanitou literární produkci, jejíž část nyní představujeme českému čtenáři. Antologie se zaměřuje na raný velkoměstský expresionismus a na autory, kteří si zaslouží samostatné výbory v češtině. Druhá část přináší nejznámější a nejpozoruhodnější básně, které toto hnutí obohatilo o významné tematické okruhy. Mezi autory patří Jakob Van Hoddis, Georg Heym, Alfred Lichtenstein, Gottfried Benn a další významné osobnosti, které formovaly expresionistickou poezii.

Jeden z nejkrásnějších textů estetizace moci.

Novela známého německého expresionisty s doslovem Ludvíka Kundery.

Výbor z díla německého básníka. Z němčiny vybral, přeložil, doslov a poznámky napsal Ludvík Kundera.

Výbor z prózy německého básnického expresionisty.

An extraordinary collection of poetry and prose from the master of German expressionism The first poem in Gottfried Benn's first book, Morgue (1912)—written in an hour, published in a week, and notorious ever after—with its scandalous closing image of an aster sewn into a corpse by a playful medical student, set Benn on the path to celebrity and notoriety. And indeed, mortality, flowers, and powerful aesthetic collisions typify much of his subsequent work. Over the decades, as Benn suffered the vicissitudes of fate (the death of his mother from cancer; the death of his first wife, Edith; his brief attempt to ingratiate himself with the Nazis, followed by their persecution of him; the suicide of his second wife, Herta), the harsh voice of the poems relented and mellowed. His later poetry—from which Impromptus is chiefly drawn, many of the poems translated into English for the first time—is deeply affecting: it reflects the routines and sorrows and meditations of an intelligent, pessimistic, and experienced man. Written in the low, unupholstered monologue of the poet talking to himself, these works are slender ribbons of speech on the naked edge of song and silence. With this collection of poems and essays—edited and translated by the award-winning poet Michael Hofmann—Benn, at long last, promises to attain the presence and importance in the English-speaking world that he so richly deserves.

Die Gedichte dieses Bandes entstanden zwischen 1937 und 1947. Ihre Publikation im Arche Literatur Verlag führte 1948 zum literarischen Comeback Gottfried Benns und machte ihn zu einer Leitfigur der jungen Bundesrepublik. In den ›Statischen Gedichten‹ erzählt Benn von einer tiefen Sehnsucht nach der Ferne, aber auch von Verblendung und der dunklen Vergangenheit seines Heimatlandes.