Sergej Nikolajevič Bulgakov

Ruský myslitel Sergej Bulgakov Сергей Николаевич Булгаков (28.7.1871 Livny — 13.7.1944 Paříž) ) byl ruský pravoslavný teolog a myslitel patřící bezesporu mezi největší teology 20. století. Dlouhá léta, až do své smrti žil v Paříži. Je známý svým učením o Sofii přemoudrosti Boží, které bylo zavrženo - v roce 1935 moskevským patriarchou (bez obvinění z kacířství) а Ruskou zahraniční církví včetně obvinění z kacířství.

V mládí se zajímal o marxismus a v 90. letech 19. století byl představitelem legálního marxismu. V roce 1894 absolvoval právnickou fakultu Moskevské univerzity a na akultě zůstal, přičemž začal vyučoval politickou ekonomii na Carské moskevské střední škole. V roce 1898 se oženil a s manželkou odjel na dvouletý stipendijní pobyt do Německa, kde měl ověřovat závěry svých výzkumů. Výsledkem byla dvoudílná práce Капитализм и земледелие (kapitalismus v zemědělství, 1900). Pod vlivem Kanta se vrátil k idealismua uznání historické úlohy dobra a krásy. V roce 1913 obhájil doktorskou disertaci z politické ekonomie. V roce 1922 byl uvězněn kvli obvinění z polické nespolehlivosti. 30.12.1922 byl vyslán do Konstantinopole bez práva návratu, pak nějakou dobu pobýval v Praze. V roce 1925 odjel do Paříže. V roce 1939 mu byla zjištěna rakovina hrdla. Prodělal operaci, po níž se naučil mluvit (i ne zrovna srozumitelně) bez hlasivek. Působil jako farář, pokračoval v přednáškách o dogmatické teologii, vykonával své pastorační činnosti a psal. Po vypuknutí 2. světové války přestal pracovat na nových spisech a bohoslužbách. V Paříži napsal dílo Rasismus a křesťanství, které rozdmýchává ideologii fašismu. Poslední svou knihu Apokalypsa Ioanna dokončil krátce před smrtí. V noci z 5. na 6. června 1944 přišla rána, po které byl 40 dní v bezvědomí. Zemřel 13. července 1944.