Nad textem F. M. Dostojevského. Legenda o Velkém inkvizitorovi z románu F. M. Dostojevského Bratři Karamazovi vyprovokovala celou řadu reakcí největších ruských myslitelů minulého a našeho století. Kniha je výběrem po generace trvající diskuse o smyslu svobody a víry moderního člověka.
Deníky Sergeje Bulgakova (1871-1944) dýchají spontánností. Krátké texty nebyly zamýšleny k publikování. Jsou záznamem vnitřních podnětů, popisují setkání, osobní zápasy. Uvádí do autorova bilancovánís životem, těžkou nemocí i blížící se smrtí. Ukazují duchovní tvář největšího ruského teologa moderní doby. Jsou neopakovatelným svědectvím křesťanské naděje.
Duchovní deník teologa II. Deníky Sergeje Bulgakova (1871–1944) dýchají spontánností. Krátké texty nebyly zamýšleny k publikování. Jsou záznamem vnitřních podnětů, popisují setkání, osobní zápasy. Uvádějí do autorova bilancování s životem, těžkou nemocí i blížící se smrtí. Ukazují duchovní tvář největšího ruského teologa moderní doby. Jsou neopakovatelným svědectvím křesťanské naděje.
První díl teologické trilogie. Ruský myslitel Sergej Bulgakov (1871–1944), žijící dlouhá léta v Paříži, patří bezesporu mezi největší teology 20. století. Z grandiózní trilogie o Boholidství existuje v českém překladu její třetí část Nevěsta Beránkova (o církvi s pohledem na svátosti a eschatologii) a připravuje se k vydání druhá část Utěšitel (o Duchu Svatém). Nyní se čtenáři dostává do rukou první část z celku trilogie, Beránek Boží, sledující historický vývoj tajemství o Kristu, který je Člověk a Bůh zároveň. Aktuální a brilantní jsou pasáže o lidských karikaturách, které vždy redukují složitou problematiku na omezenou část. Pochopit spojení božské a lidské přirozenosti v Boh?člověku lze podle Bulgakova jen za pomoci poctivé sofiologie: ta je paradoxem odevzdávajícího se Boha, který primárně přinesl člověku krásu kvůli Ženě.
O boholidství. Tolik diskutované dílo ruského filosofa a teologa, „východní perly“ francouzské emigrace. Dogmaticko-filosofický traktát, opřený o skvělou znalost východní i západní tradice, je provokující výzvou ke kvalifikovanému oboustrannému ekumenickému dialogu.
Ze slavné Bulgakovovy sofiologické trilogie se souhrnným názvem „O Boholidství“ v českém překladu vyšla její první část: „Beránek Boží“ (o Ježíši Kristu), a část třetí: „Nevěsta Beránkova“ (o církvi). Nyní se nám do rukou dostává část druhá: „Utěšitel“ (Duch Svatý) – spojovací článek mezi osobou Krista a jeho Nevěstou církví. Centrem pozornosti je tu Duch Svatý, kterého učedníkům posílá Syn od Otce, aby církev mohla slavit svůj manželský sňatek s nebeským Ženichem Kristem ve chvíli jeho druhého příchodu. Již otcové církve se ptali: „Jak vlastně vyobrazit Ducha Svatého?“ Jeho ikonografické motivy jsou chudé – obecně známý je snad jen symbol holubice. Zkušení ikonografové ale dosvědčují, že výrazným obrazem Ducha Svatého je každý člověk usilující o duchovní zralost. Bulgakov se opírá o skvělou znalost biblických a patristických textů, s pohledem na vývoj akcentů teologie obou tradic: Východu i Západu. Celá trilogie zařadila Bulgakova mezi nejvlivnější teologické myslitele 20. století.
Exploring the life of Fr. Sergius Bulgakov, this volume presents his Spiritual Diary, revealing the thoughts and emotions of a significant twentieth-century theologian. It captures his experiences as a priest in exile, highlighting his struggles with personal prayer and the impact of the Soviet regime on his homeland. The diary offers insights into his theology of Sophia, emphasizing Divine Wisdom's role in creation. Enhanced by biographical and theological introductions, this work serves as both a scholarly resource and a source of spiritual contemplation for readers across Christian traditions.
Boris Jakim here presents two major theological essays by Russian Orthodox theologian Sergius Bulgakov in English translation for the first time. "On Holy Relics," a 1918 response to Bolshevik desecration of the relics of Russian saints, develops a comprehensive theology of holy relics, connecting them with the Incarnation and showing their place in sacramental theology. The second essay, "On the Gospel Miracles," written in 1932, presents a Christological doctrine of miracles, focusing on how human activity relates to the works of Christ. Both essays are suffused with Bulgakov's faith in Christian resurrection and with his signature "religious materialism," in which the corporeal is illuminated by the spiritual and the earthly is transfigured into the heavenly.
Exploring the intersection of myth, philosophy, and personal faith, this work reflects Sergius Bulgakov's experiences in Orthodoxy during the chaotic period leading up to the 1917 October Revolution. It embodies the experimental spirit of the Russian Silver Age, presenting a collection of essays that articulate the struggles of Bulgakov and his contemporaries with modernity. The narrative draws parallels to St. Augustine's works, offering insights into the challenges faced by Orthodoxy and the broader cultural context of the time.
Focusing on the Holy Spirit, this comprehensive work by Sergius Bulgakov delves into theological concepts with depth and insight. Recognized as a leading Orthodox theologian of the twentieth century, Bulgakov explores the nature and significance of the Holy Spirit, offering profound reflections that blend spirituality and theology. His analysis invites readers to engage with complex ideas, making it a significant contribution to Christian thought.
