Patricia Fara Knihy

Isaac Newton je oslavován jako jeden z největších vědeckých géniů světa, jako legendární hrdina, jemuž bylo dáno, aby díky pádu jablka nově zformuloval zákony přírody. Newton proslul svými revolučními myšlenkami o gravitaci a optice a stal se tak vědeckým idolem moderní doby, v níž si geniální člověk zjednává stejnou úctu, jaká byla dříve prokazována jen světcům. Ale Newton nebyl za génia uznán okamžitě. O jeho slávu se zasloužili věrní příznivci, kteří odráželi sveřepé útoky na jeho teorie a vyvraceli tvrzení, že zešílel. Tento samotářský učenec psal víc o alchymii a teologii než o světě přírody a jeho posmrtnou pověst komplikují rozpory. Tato kniha o Newtonovi zkoumá, jak byl život tohoto muže opět a opět nově vykládán, stejně jako jeho dílo. Pojednává o jeho proměně nejen v prvního vědeckého génia, ale také v lidového hrdinu. Patricia Fara vypráví o tom, jak Newtonovu novou kosmologii přijímali kladně i s kritickými výhradami odborníci, a zároveň rozebírá, proč podivínský badatel ovlivnil myšlení lidí, kteří se v jeho převratných objevech vlastně vůbec nevyznali. Rozborem výtvarných děl, poezie a prózy dospívá k tomu, jak se Newton stal kulturní veličinou, jejíž myšlenky se rozšířily po celém světě a pronikly do všech aspektů života. Newton je kniha přístupně psaná a doplněná obrazovou přílohou, v níž nalézáme podmanivé a objevné líčení proměn v postojích k našemu intelektuálnímu dědictví.

A tour of the late eighteenth century English Enlightenment in the company of Erasmus Darwin, grandfather of Charles, who (aside from his poetry and other scientific endeavours) was expounding theories of evolution years before the birth of his more famous grandson.

Viertausend Jahre voller wissenschaftlicher Abenteuer und Entdeckungen - von Babylon und China bis zu Genforschung und Teilchenphysik In 4000 Jahre Wissenschaft schreibt Patricia Fara die Geschichte der Wissenschaften neu. Sie zeigt, wie die Naturwissenschaften stets von den praktischen Gegebenheiten des Kriegs, der Politik und der Wirtschaft vorangetrieben wurden, und sie schildert die fesselnden, facettenreichen Geschichten hinter den abstrakten Theorien und den außergewöhnlichen Experimenten. Sie stilisiert die Forscher nicht als ideale Helden, sondern berichtet von echten Menschen: von Männern (und einigen wenigen Frauen), die ihren Lebensunterhalt verdienen mussten, die Fehler machten und die ihren Konkurrenten im Wettlauf um den Erfolg auch schon einmal ein Bein stellten. Faras Buch ist eine Parforcejagd durch die Jahrhunderte, die uns von den Sumerern bis zur modernen Gentechnik und Teilchenphysik führt. Dabei beleuchtet die Autorin die finanziellen Interessen, Herrschaftsambitionen und verlegerischen Wagnisse, welche die Naturwissenschaften zu jenem mächtigen weltumspannenden Phänomen gemacht haben, dem wir heute gegenüberstehen. Ihre Perspektive ist global: Sie hebt die Bedeutung wissenschaftlicher Projekte in aller Welt hervor, von China bis zum islamischen Reich, ohne die vertrauteren europäischen Gefilde - also die Wissenschaftsgeschichte von Kopernikus bis zu Darwin und über diesen hinaus - zu vernachlässigen. Letztlich stellt diese vier Jahrtausende überspannende Geschichte auch die absolute Souveränität der Naturwissenschaft infrage - und provoziert damit: Nach Faras Einschätzung ist die Naturwissenschaft nicht deshalb so erfolgreich, weil sie stets recht gehabt hätte, sondern auch, weil Menschen behauptet haben, sie hätte recht.

Benjamin Franklin's Enlightenment world of philosophy, spectacle and electricity.

"Presents Newton as a wealthy, ambitious Londoner with international connections, challenging the prevailing view of Newton as a solitary, reclusive genius. A unique narrative structure based on a Hogarth's painting 'The Indian Emperor', incorporating iconographic evidence to identify Newton as a participant in aristocratic metropolitan circles. Relates Newton and his science to Britain's imperial networks and the African slave trade, exposing Britain's greatest scientific hero as a participant in global trading based on slavery"--Publisher's description

A groundbreaking new history of science, from ancient Babylon right up to the latest hi-tech experiments in genetics and particle physics, illuminating the financial interests, imperial ambitions, and publishing enterprises that have made science the powerful global phenomenon that it is today.

"When the imperial explorer James Cook returned from his first voyage to Australia, scandal writers mercilessly satirised the amorous exploits of his botanist Joseph Banks, whose trousers were reportedly stolen while he was inside the tent of Queen Oberea of Tahiti. Was the pursuit of scientific truth really what drove Enlightenment science? In Sweden and Britain, both imperial powers, Banks and Carl Linneaus ruled over their own small scientific empires, promoting botanical exploration to justify the exploitation of territories, peoples and natural resources. Regarding native peoples with disdain, these two scientific emperors portrayed the Arctic North and the Pacific Ocean as uncorrupted Edens, free from the shackles of Western sexual mores. Patricia Fara reveals the existence, barely concealed under Banks' and Linnaeus' camouflage of noble Enlightenment, of the altogether more seedy drives to conquer, subdue and deflower in the name of the British Imperial state." -- Provided by publisher.

Focusing on the interplay between science and culture, this study delves into how eighteenth-century natural philosophers shaped the understanding of magnetism by integrating navigational expertise. The book highlights the era's fascination with magnetic phenomena, linking them to themes of mystery, attraction, and imperial ambition. Through an analysis of cultural interactions, it reveals the transition towards organized scientific disciplines and the rise of public science, offering a vibrant portrayal of a society in transformation, enriched with illustrations.

'Had God intended Women merely as a finer sort of cattle, he would not have made them reasonable.' Writing in 1673, Bathsua Makin was one of the first women to insist that girls should receive a scientific education.

2018 marked the centenary not only of the Armistice but also of women gaining the vote. A Lab of One's Own commemorates both anniversaries by exploring how the War gave female scientists, doctors, and engineers unprecedented opportunities to undertake endeavours normally reserved for men.