Dušan Provazník Knihy

Strhující a dramatický dokument o židovsko-arabské válce z roku 1948, ve které Židé poprvé úspěšně hájili svůj nově vzniklý stát.

Fenomén Sovětského svazu nás nepřestává fascinovat ani dlouhá léta po jeho rozpadu, kdy se známá rudá vlajka se srpem a kladivem roztrhala na několik drobných samostatných částí. Trochu možná proto, že „impérium zla“ vlastně nikdy úplně nezaniklo, i když jeho nejvýraznějším dědictvím jsou dodnes citelné a dobře viditelné postkoloniální syndromy a komplexy. Reportážní kniha Impérium Ryszarda Kapuścińského je výsledkem několika autorových cest do bývalého Sovětského svazu, které podnikal od svého narození až po přelom osmdesátých a devadesátých let, kdy se na území SSSR odehrávaly rozhodující události korunované rozpadem komunistické velmoci. Kapuściński s geniální intuicí vystihl problémy, které ovlivňují i naši současnost a po přečtení jeho Impéria nám musí být absolutně jasné, že osud a chování ruského molocha nesmíme za žádných okolností podceňovat. Kapuścińského talent vystihnout ty nejpřesnější detaily je obdivuhodný, stejně jako jeho schopnost začlenit je do dlouhodobé historické perspektivy, a tak své reportérské vidění povýšit na filozofii dějin. Nové české vydání reportážní eseje Ryszarda Kapuścińského Impérium ukazuje, že jeho sovětský příběh je stále aktuální.

Plán Fortitude byl vekoryse pojatou dezinformační akcí britské zpravodajské služby, která měla vzbudit dojem, že k vylodění spojeneckých jednotek dojde jinde, než v Normadii. Autor ve svém napínavém příběhu domýšlí tragické osudy agentů, kteří svou činností přispěli k úspěchu invaze v Normandii v r. 1944, aniž by měli tušení, do jaké hry jsou zapleteni.

Firma Procter and Gamble je ve spojení s ďáblem - jen se podívejte na její symbol, kolik je v něm satanských znamení! Lepidlo na samolepkách pro děti obsahuje LSD! Prezident je nevyléčitelně nemocný! Mezi banány v samoobsluze byl had a uštkl dítě! Fáma, fáma, fáma... Toto slovo vyvolává ve veřejnosti představu záhadného, téměř magického jevu. Už rozbor běžných slovních spojení je v tomto ohledu příznačný: fáma běží, koluje, šíří se, objevuje se. Je to zvíře překvapivé, hbité a nedostižitelné. Její působení na lidi se v mnohém podobá hypnóze: fascinuje, podmaňuje a svádí. Hlavní tezí knihy je, že takováto koncepce je zcela mylná. Fámy nejsou žádná záhada, řídí se pevnou logikou a mnohdy nahrazují nedostatečnou oficiální informaci. Za jejich tajemstvím je možné vysledovat skryté poselství. Kniha poprvé vyšla v roce 1987 a od té doby byla již přeložena do mnoha jazyků. Poslední vydání (vztaženo k roku 1990), je rozšířené o doslov shrnující poslední výzkumy, fámy a moderní městské legendy.

Miliardy dolarů z íránské ropy léta putovaly na bláznivé zbrojení a luxusní život šáha Rezáa Pahlavího. Někdy až dětsky naivní přístup panovníka této obrovské a mocné země k vládnutí by byl možná i úsměvný, kdyby ruku v ruce s jeho touhou po bohaté a silné zemi nekráčel krutý teror a vězení plná mučených odpůrců. Ryszard Kapuściński v knize Šáhinšáh s chirurgickou přesností popisuje, jak samolibost „krále králů“ dovedla krok za krokem Írán až k revoluci. I proto kniha není jen „o Íránu“ a „o šáhovi“, ale především o mechanismu revoluce kdekoli na světě, o jejích příčinách i důsledcích. Kapuściński vychází ze zkušeností i z jiných revolucí zmítaných zemí, ve kterých se ocitl během své reportérské kariéry. Otec polské reportážní školy v knize Šáhinšáh opět našel pozoruhodný vypravěčský klíč a čtenářům se tak dostane nejen poznání, ale i výjimečného literárního zážitku.

Kniha francouzského novináře Jeana-Paula Kauffmanna není ani tradiční historickou prací o Napoleonově šestiletém exilu na Svaté Heleně, ani cestopisem o zapadlém ostrůvku mezi Afrikou a Jižní Amerikou. Pohybuje se spíše na pomezí psychologie a filozofie a zabývá se zejména duševním stavem člověka, který se ocitne v extrémních podmínkách vězení, ačkoli je zvyklý na reprezentační způsob života. Devět kapitol knihy odpovídá devíti dnům Napoleonova pobytu na ostrově, děj však přesahuje rámec exilu a vrací se k mnoha závažným momentům Napoleonova života, zejména bitevním.... celý text

Rozhovory, které vedl polský novinář Jacek Żakowski s předními osobnostmi světové vědy a myšlení v 90. letech, jsou svědectvím mimořádného desetiletí. Velká Dekáda začala zhroucením sovětského bloku, explozí naděje v r. 1989 a skončila – dalo by se říci – tragickým útokem teroristů na New York a Washington v září 2001. Kniha má dvě polohy: snaží se mapovat konec 20. století, ale zároveň se pokouší naznačit pohled autorů, jakými jsou Stanislaw Lem, Francis Fukuyama, Alvin Toffler, Samuel P. Huntington a dalších na století předcházející.

Kniha světově uznávaného reportéra je souborem jeho úvah, týkajících se stavu dnešního světa, otázek spjatých s globalizací a problémů zemí Třetího světa. Mnohdy ovšem obsahují i interpretace či přesné citace z děl autorů, kteří Kapuścińského tak či onak oslovili. Osobité místo pak v celém textu zaujímají úvahy o současném úpadku kultury, diktátu povrchnosti a průměrnosti a o neúctě k potřebám jiných.

Historická reportáž o nacistické tzv. noci dlouhých nožů v r. 1934.Pro vylíčení noci dlouhých nožů, brutální likvidace špiček SA včetně jejího hlavního představitele E. Röhma v létě roku 1934, zvolil autor formu historické reportáže. V dramatickém záznamu rekonstruuje události oněch temných hodin a dní, portrétuje aktéry, analyzuje jejich úmysly i jednání.

Synové a dcery pohlavárů Třetí říše o sobě a svých otcích.

Příručka o Africe, která v číslech, faktech a tabulkách, mapách i obrazech přibližuje její tvář. Od nejsevernějších států až po Jižní Afriku. Podrobné informace o státech jsou řazeny abecedně dle názvů, doplněné mapkami, kresbami a fotografiemi.