Dušan Provazník Knihy

Strhující a dramatický dokument o židovsko-arabské válce z roku 1948, ve které Židé poprvé úspěšně hájili svůj nově vzniklý stát.

V Impériu zůstává Ryszard Kapuściński věrný svému životnímu tématu – politické a duchovní dekolonizaci světa. Líčí totiž rozpad poslední největší koloniální říše dvacátého století, kterou byl někdejší Sovětský svaz. Je to cestování časem – poprvé se setkal autor s Impériem ještě jako školák, když Rudá armáda obsadila v roce 1939 východní část tehdejšího Polska – i prostorem, neboť jeho reportáže nás zavádějí nejen do Moskvy, na Ukrajinu a na Kavkaz, ale i do nejzazších míst říše, jako je Vorkuta za polárním kruhem nebo Kolyma v nejvýchodnějším cípu Sibiře. Současně je to i cesta do nitra sovětského systému a onoho zvláštního lidského druhu, jakým byl homo sovieticus.

Plán Fortitude byl vekoryse pojatou dezinformační akcí britské zpravodajské služby, která měla vzbudit dojem, že k vylodění spojeneckých jednotek dojde jinde, než v Normadii. Autor ve svém napínavém příběhu domýšlí tragické osudy agentů, kteří svou činností přispěli k úspěchu invaze v Normandii v r. 1944, aniž by měli tušení, do jaké hry jsou zapleteni.

Firma Procter and Gamble je ve spojení s ďáblem - jen se podívejte na její symbol, kolik je v něm satanských znamení! Lepidlo na samolepkách pro děti obsahuje LSD! Prezident je nevyléčitelně nemocný! Mezi banány v samoobsluze byl had a uštkl dítě! Fáma, fáma, fáma... Toto slovo vyvolává ve veřejnosti představu záhadného, téměř magického jevu. Už rozbor běžných slovních spojení je v tomto ohledu příznačný: fáma běží, koluje, šíří se, objevuje se. Je to zvíře překvapivé, hbité a nedostižitelné. Její působení na lidi se v mnohém podobá hypnóze: fascinuje, podmaňuje a svádí. Hlavní tezí knihy je, že takováto koncepce je zcela mylná. Fámy nejsou žádná záhada, řídí se pevnou logikou a mnohdy nahrazují nedostatečnou oficiální informaci. Za jejich tajemstvím je možné vysledovat skryté poselství. Kniha poprvé vyšla v roce 1987 a od té doby byla již přeložena do mnoha jazyků. Poslední vydání (vztaženo k roku 1990), je rozšířené o doslov shrnující poslední výzkumy, fámy a moderní městské legendy.

Miliardy dolarů z íránské ropy léta putovaly na bláznivé zbrojení a luxusní život šáha Rezáa Pahlavího. Někdy až dětsky naivní přístup panovníka této obrovské a mocné země k vládnutí by byl možná i úsměvný, kdyby ruku v ruce s jeho touhou po bohaté a silné zemi nekráčel krutý teror a vězení plná mučených odpůrců. Ryszard Kapuściński v knize Šáhinšáh s chirurgickou přesností popisuje, jak samolibost „krále králů“ dovedla krok za krokem Írán až k revoluci. I proto kniha není jen „o Íránu“ a „o šáhovi“, ale především o mechanismu revoluce kdekoli na světě, o jejích příčinách i důsledcích. Kapuściński vychází ze zkušeností i z jiných revolucí zmítaných zemí, ve kterých se ocitl během své reportérské kariéry. Otec polské reportážní školy v knize Šáhinšáh opět našel pozoruhodný vypravěčský klíč a čtenářům se tak dostane nejen poznání, ale i výjimečného literárního zážitku.

Kniha francouzského novináře Jeana-Paula Kauffmanna není ani tradiční historickou prací o Napoleonově šestiletém exilu na Svaté Heleně, ani cestopisem o zapadlém ostrůvku mezi Afrikou a Jižní Amerikou. Pohybuje se spíše na pomezí psychologie a filozofie a zabývá se zejména duševním stavem člověka, který se ocitne v extrémních podmínkách vězení, ačkoli je zvyklý na reprezentační způsob života. Devět kapitol knihy odpovídá devíti dnům Napoleonova pobytu na ostrově, děj však přesahuje rámec exilu a vrací se k mnoha závažným momentům Napoleonova života, zejména bitevním....

Rozhovory, které vedl polský novinář Jacek Żakowski s předními osobnostmi světové vědy a myšlení v 90. letech, jsou svědectvím mimořádného desetiletí. Velká Dekáda začala zhroucením sovětského bloku, explozí naděje v r. 1989 a skončila – dalo by se říci – tragickým útokem teroristů na New York a Washington v září 2001. Kniha má dvě polohy: snaží se mapovat konec 20. století, ale zároveň se pokouší naznačit pohled autorů, jakými jsou Stanislaw Lem, Francis Fukuyama, Alvin Toffler, Samuel P. Huntington a dalších na století předcházející.

Kniha světově uznávaného reportéra je souborem jeho úvah, týkajících se stavu dnešního světa, otázek spjatých s globalizací a problémů zemí Třetího světa. Mnohdy ovšem obsahují i interpretace či přesné citace z děl autorů, kteří Kapuścińského tak či onak oslovili. Osobité místo pak v celém textu zaujímají úvahy o současném úpadku kultury, diktátu povrchnosti a průměrnosti a o neúctě k potřebám jiných....

Historická reportáž o nacistické tzv. noci dlouhých nožů v r. 1934. Pro vylíčení noci dlouhých nožů, brutální likvidace špiček SA včetně jejího hlavního představitele E. Röhma v létě roku 1934, zvolil autor formu historické reportáže. V dramatickém záznamu rekonstruuje události oněch temných hodin a dní, portrétuje aktéry, analyzuje jejich úmysly i jednání.

Synové a dcery pohlavárů Třetí říše o sobě a svých otcích.

Příručka o Africe, která v číslech, faktech a tabulkách, mapách i obrazech přibližuje její tvář. Od nejsevernějších států až po Jižní Afriku. Podrobné informace o státech jsou řazeny abecedně dle názvů, doplněné mapkami, kresbami a fotografiemi.