Dušan Provazník Knihy

V listopadu 1947 rozhodla OSN o rozdělení Palestiny na židovský a arabský stát. Tento akt roztočil spirálu násilí, která přerostla v regulérní válku. Světoznámí autoři Larry Collins a Dominique Lapierre rozehrávají strhující drama, které literaturu faktu povýšilo na velký román. Historické události, jejichž tragické důsledky jsou dodnes tématem zpráv, ožívají na stránkách knihy jako v přímém přenosu. Dramatické okamžiky vedoucí ke vzniku židovského státu a krvavý boj za jeho nezávislost nahlížejí skrze mozaiku příběhů a individuálních dramat. Momenty radosti se střídají s momenty smutku, naděje se zoufalstvím, láska s násilím, hrdinství se zbabělostí, vítězství s porážkami… Za jedinečným plastickým portrétem boje o Jeruzalém byly roky práce. Stovky setkání – s králi, premiéry, generály, obyčejnými vojáky, osadníky, teroristy, pekaři… Tisíce prostudovaných dokumentů odhalily dosud nezveřejněné informace. Díky tomu může čtenář nahlédnout do komnat arabských panovníků, do utajených velitelských štábů židovské armády, do válečných zákopů, do synagóg, mešit i kostelů, za stěny bytů i kaváren. Tam všude byli lidé, kteří v onom velkém zápase sehráli svou roli. V zápase, který se pro Židy jevil beznadějný. A přece Izrael dokázal vytrvat. Měl něco, co nepříteli chybělo. Odhodlání.

V Impériu zůstává Ryszard Kapuściński věrný svému životnímu tématu – politické a duchovní dekolonizaci světa. Líčí totiž rozpad poslední největší koloniální říše dvacátého století, kterou byl někdejší Sovětský svaz. Je to cestování časem – poprvé se setkal autor s Impériem ještě jako školák, když Rudá armáda obsadila v roce 1939 východní část tehdejšího Polska – i prostorem, neboť jeho reportáže nás zavádějí nejen do Moskvy, na Ukrajinu a na Kavkaz, ale i do nejzazších míst říše, jako je Vorkuta za polárním kruhem nebo Kolyma v nejvýchodnějším cípu Sibiře. Současně je to i cesta do nitra sovětského systému a onoho zvláštního lidského druhu, jakým byl homo sovieticus.

Plán Fortitude byl vekoryse pojatou dezinformační akcí britské zpravodajské služby, která měla vzbudit dojem, že k vylodění spojeneckých jednotek dojde jinde, než v Normadii. Autor ve svém napínavém příběhu domýšlí tragické osudy agentů, kteří svou činností přispěli k úspěchu invaze v Normandii v r. 1944, aniž by měli tušení, do jaké hry jsou zapleteni.

Firma Procter and Gamble je ve spojení s ďáblem - jen se podívejte na její symbol, kolik je v něm satanských znamení! Lepidlo na samolepkách pro děti obsahuje LSD! Prezident je nevyléčitelně nemocný! Mezi banány v samoobsluze byl had a uštkl dítě! Fáma, fáma, fáma... Toto slovo vyvolává ve veřejnosti představu záhadného, téměř magického jevu. Už rozbor běžných slovních spojení je v tomto ohledu příznačný: fáma běží, koluje, šíří se, objevuje se. Je to zvíře překvapivé, hbité a nedostižitelné. Její působení na lidi se v mnohém podobá hypnóze: fascinuje, podmaňuje a svádí. Hlavní tezí knihy je, že takováto koncepce je zcela mylná. Fámy nejsou žádná záhada, řídí se pevnou logikou a mnohdy nahrazují nedostatečnou oficiální informaci. Za jejich tajemstvím je možné vysledovat skryté poselství. Kniha poprvé vyšla v roce 1987 a od té doby byla již přeložena do mnoha jazyků. Poslední vydání (vztaženo k roku 1990), je rozšířené o doslov shrnující poslední výzkumy, fámy a moderní městské legendy.

Miliardy dolarů z íránské ropy léta putovaly na bláznivé zbrojení a luxusní život šáha Rezáa Pahlavího. Někdy až dětsky naivní přístup panovníka této obrovské a mocné země k vládnutí by byl možná i úsměvný, kdyby ruku v ruce s jeho touhou po bohaté a silné zemi nekráčel krutý teror a vězení plná mučených odpůrců. Ryszard Kapuściński v knize Šáhinšáh s chirurgickou přesností popisuje, jak samolibost „krále králů“ dovedla krok za krokem Írán až k revoluci. I proto kniha není jen „o Íránu“ a „o šáhovi“, ale především o mechanismu revoluce kdekoli na světě, o jejích příčinách i důsledcích. Kapuściński vychází ze zkušeností i z jiných revolucí zmítaných zemí, ve kterých se ocitl během své reportérské kariéry. Otec polské reportážní školy v knize Šáhinšáh opět našel pozoruhodný vypravěčský klíč a čtenářům se tak dostane nejen poznání, ale i výjimečného literárního zážitku.

Kniha francouzského novináře Jeana-Paula Kauffmanna není ani tradiční historickou prací o Napoleonově šestiletém exilu na Svaté Heleně, ani cestopisem o zapadlém ostrůvku mezi Afrikou a Jižní Amerikou. Pohybuje se spíše na pomezí psychologie a filozofie a zabývá se zejména duševním stavem člověka, který se ocitne v extrémních podmínkách vězení, ačkoli je zvyklý na reprezentační způsob života. Devět kapitol knihy odpovídá devíti dnům Napoleonova pobytu na ostrově, děj však přesahuje rámec exilu a vrací se k mnoha závažným momentům Napoleonova života, zejména bitevním.... celý text

Rozhovory, které vedl polský novinář Jacek Żakowski s předními osobnostmi světové vědy a myšlení v 90. letech, jsou svědectvím mimořádného desetiletí. Velká Dekáda začala zhroucením sovětského bloku, explozí naděje v r. 1989 a skončila – dalo by se říci – tragickým útokem teroristů na New York a Washington v září 2001. Kniha má dvě polohy: snaží se mapovat konec 20. století, ale zároveň se pokouší naznačit pohled autorů, jakými jsou Stanislaw Lem, Francis Fukuyama, Alvin Toffler, Samuel P. Huntington a dalších na století předcházející.

Kniha světově uznávaného reportéra je souborem jeho úvah, týkajících se stavu dnešního světa, otázek spjatých s globalizací a problémů zemí Třetího světa. Mnohdy ovšem obsahují i interpretace či přesné citace z děl autorů, kteří Kapuścińského tak či onak oslovili. Osobité místo pak v celém textu zaujímají úvahy o současném úpadku kultury, diktátu povrchnosti a průměrnosti a o neúctě k potřebám jiných.

Historická reportáž o nacistické tzv. noci dlouhých nožů v r. 1934.Pro vylíčení noci dlouhých nožů, brutální likvidace špiček SA včetně jejího hlavního představitele E. Röhma v létě roku 1934, zvolil autor formu historické reportáže. V dramatickém záznamu rekonstruuje události oněch temných hodin a dní, portrétuje aktéry, analyzuje jejich úmysly i jednání.

Synové a dcery pohlavárů Třetí říše o sobě a svých otcích.