Studie francouzského historika vyplňuje mezeru, kterou v českém prostředí akutně zakoušíme: souvisleji vynáší úsudek o počátcích jezuitského řádu - bez chvalořečí, ale také bez zaujatých předsudků.
Třebaže se inteligentnímu a vzdělanému Františkovi nabízela skvělá světská kariéra, cítil se povolán ke kněžství a toto své povolání bohatě naplnil. Nejprve jako neohrožený misionář v Chablais, později jako biskup ženevské diecéze sužované kalvínským rozkolem. Neúnavný pastýř, kazatel - ale také diplomat - se v Dijonu setkává s Janou de Chantal, s níž později zakládá řád Navštívení Panny Marie. František má hluboký smysl pro velikost člověka. Byl vyhledávaným duchovním vůdcem a jeho život se může stát inspirací i pro nás...
Životopis svaté Jany de Chantal, který netrpělivě očekávaly ty, kdo si ji zvolily za patronku, a mnozí lidé, jejichž povoláním je žít evangelium "uprostřed světských starostí". Jana Františka Frémyotová de Chantal, manželka předsedy parlamentu, matka šesti dětí, z nichž se dospělosti dožily jen čtyři, tragicky ovdověla po deseti letech šťastného manželství. V roce 1604 vyslechla kázání sv. Františka Saleského, který se později stal jejím duchovním rádcem. Spolu s ním založila roku 1610 řád Navštívení Panny Marie.
Dílo sv. Františka Saleského (1567-1622) vyšlo francouzsky poprvé v r. 1608. První český překlad pochází z r. 1657 z pera jezuity Jiřího Konstantia. Od té doby vyšlo mnoho dalších překladů. Čím vysvětlit takový zájem o dílo staré zhruba čtyři století? Jistě tím, jak autor - moudrý biskup - zná člověka. Je podivuhodné, jak je dílo svěží: to vynikne právě tím, když si uvědomíme některé dobové podmíněnosti (pohled na svět, stavba mše sv., pohled na manželství) s neměnně platným pohledem na člověka uprostřed tohoto světa. (z překladatelova úvodu)
