António Lobo Antunes je portugalský spisovatel, jehož dílo je hluboce poznamenáno jeho zkušenostmi z války v Angole a jeho prací psychiatra. Jeho styl je hustý a náročný, silně ovlivněný autory jako William Faulkner a James Joyce. Antunes zkoumá témata smrti, paměti a lidské psychiky s jedinečnou intenzitou. Jeho rozsáhlé literární dílo je přeloženo do mnoha jazyků a uznáváno jako významný příspěvek k současné literatuře.
Portugalský lékař líčí všestranně kruté, tragické i tragikomické zážitky z vojenské služby v Angole, která tehdy vedla osvobozenecký boj proti portugalské nadvládě. Hrdina nenávidí salazarovskou portugalskou diktaturu, nenávidí tudíž i vojenskou službu v místě, kde podle svého přesvědčení nemá tento režim co dělat. Nenávidí i místo samo – bídnou díru na východě Angoly, kde se odehrávají krvavé střety. Hrdina, otřesen bezprostředním kontaktem s krutou a nesmyslnou smrtí a bezmocí, vypráví svůj příběh nikoli anonymnímu čtenáři, ale ženě, náhodné známosti z lisabonského baru...
Lisabon, 70. léta dvacátého století: v duchu magického realismu ožívají velké postavy portugalských mořeplavců a kolonistů: Luís de Camões, Vasco da Gama, Pedro Álvares Cabral a ostatní, dnes již zapomenutí hrdinové portugalské historie. Postavy mořeplavců bloudí po proměněném a jim neznámém Lisabonu a očekávají návrat lodí ze zámořských výprav a obnovení slávy kdysi mocného Portugalska. Nostalgická i kritická připomínka kdysi slavné koloniální doby od jednoho z nejznámějších současných portugalských spisovatelů. Za kritické zpodobnění Portugalska jako koloniální mocnosti a nedotknutelných hrdinů-mořeplavců se v době vydání románu snesla na jeho hlavu vlna kritiky.
António Lobo Antunes' eleventh novel intricately explores the decline of a family and society under four decades of totalitarianism. The protagonist, Senhor Francisco, a powerful state minister and confidant of Salazar, anticipates becoming prime minister after Salazar's stroke in 1968. However, he is passed over for Marcelo Caetano, prompting him to retreat to his farm in Setúbal, where he plots a coup with other disgruntled ex-ministers and old army officers. Ultimately, it is younger officers who execute the peaceful Revolution of the Flowers in 1974, ending the dictatorship. Paranoid and isolated, Francisco accuses his farm workers of communism and drives them away, left alone to defend his crumbling estate against imagined threats.
The narrative begins with Francisco in a nursing home, paralyzed and reflecting on his life. His only true love was his wife Isabel, who left him when their son João was young. Francisco's relationships with various women fail to fill the void left by Isabel. He becomes obsessed with a shop girl, Milá, who resembles her, creating a farcical illusion of a family life. As the regime collapses, the fallout affects all around him, including Milá and her mother, who return to despair, and his children, who face their own struggles. Isabel, too, is left alone, a casualty of love rather than politics.
In contrast, Titina, the housekeeper, emerges as a symbol of hope. Unattractive and uneducated, sh
The winner of the Portuguese Writers' Association Grand Prize for Fiction presents a febrile, funny, sometimes shocking story, about the greedy son-in-law of an ailing Portuguese tycoon and his efforts to steal the family fortune.
Set against the backdrop of the Angolan Civil War, this novel explores the complexities of post-colonial Angola following its independence in 1975. It delves into the ethnic tensions and international pressures that complicate the nation’s transition, highlighting the power struggles among three main liberation movements. The narrative intricately weaves the historical context of the People's Movement for the Liberation of Angola (MPLA), its roots, and its connections to broader geopolitical influences, reflecting on the socio-economic challenges faced by the country.
In diesen kurzen, ursprünglich für eine portugiesische Tageszeitung geschriebenen Geschichten zeigt sich Lobo Antunes, der in seinen Romanen die Abgründe der menschlichen Seele erforscht, von seiner sonnigen Seite. Heitere Episoden aus der Kindheit, Spazi
In einem Elendsviertel von Lissabon treffen eine Jugendgang, bestehend aus Schwarzen, Farbigen und Osteuropäern, auf die Polizei, die mit der Situation überfordert ist, sowie auf die leidenden Bewohner. Der Autor fängt die sozialen Verwerfungen der globalisierten Moderne ein und verleiht den Menschen am Rande der Gesellschaft starke Stimmen. Ein kurz vor der Pensionierung stehender Polizist verfasst einen Bericht über die kriminellen Taten der Gang, während er sich an seine eigene Kindheit, seine gescheiterte Ehe und seine entfernt lebende Tochter erinnert. Allmählich kommen auch andere Stimmen aus dem Viertel zu Wort, die unter den polizeilichen Maßnahmen ebenso leiden wie unter den Übergriffen der Gang, die Tankstellen und Supermärkte überfallen und Drogen handeln. Die Mitglieder der Gang selbst äußern sich ebenfalls. Leser erleben hautnah die Wut und Verzweiflung von Menschen, die im Schatten der Gesellschaft leben, deren Leben von Konflikten zwischen Mann und Frau, Reich und Arm, Schwarz und Weiß geprägt ist. Der Autor thematisiert Migration, Entfremdung und den Zusammenprall verschiedener Kulturen und findet eindringliche, poetische Stimmen für die Zukurzgekommenen, die überall durch das Raster fallen, nicht nur in Portugal.
