Robert Desnos Knihy

Výbor Dagmar Steinové a Michala Novotného, tvořící knihu Nedopitá láhev, představuje zásadním způsobem surrealistické období Roberta Desnose texty: Tresty pekelné aneb Nové Hebridy, Smutek nic než smutek, O erotismu, Sny a Deník zjevení. Poezie zahrnuje většinou nepřeložené básně téhož období, počínajíc Poezie! Jaký omyl, napsaná v letech 1915-22. - Výbor doplňují texty Setkávání s Robertem Desnosem, které napsali Petr Král, Stanislav Dvorský, Pavel Řezníček a Roman Erben, připravené Radimem Kopáčem. Předmluva Jan Řezáč. Bibliografická poznámka Radim Kopáč a Aleš Pech.

Výbor, v jehož názvu stojí verš z jedné Desnosovy básně (v překladu A. Kroupy) – Jednou se bude mluvit řečí květin – seznamuje čtenáře s básněmi, které doposud nebyly do češtiny přeloženy. Patří sem především básníkovy juvenilie Prospekty, cyklus Smysly, z něhož se zachovalo jen několik básní, a širší pozornosti dosud unikající šansony. Svazek obsahuje i kalendárium života a díla Roberta Desnose a doslov F. Všetičky „Jezdec na nejpředsunutější hlídce“. Kniha vychází při příležitosti 100. výročí narození a 55. výročí úmrtí Roberta Desnose.

Veselé a hravé verše pro děti francouzského básníka (1900-1945) o zvířátkách a květinách ve volném přebásnění, které zachovává podobu hravosti a slovní hříčkovitosti originálu, vychází však z českých asociací slova a jeho zvukových hodnot. Barevné ilustrace a grafická úprava odpovídají záměru editorů připomenout památku významného pokrokového básníka, který zemřel v koncentračním táboře v Terezíně.

Výbor z díla Roberta Desnose doplněný mnoha textovými i obrazovými přílohami.

Published in 1943 (just a year before its author was arrested by the Gestapo for his Resistance activities), The Die Is Cast was a departure for Robert Desnos: a shift from his earlier, frenetic Surrealist prose to a social realism that borrowed as much from his life experience as his career as a journalist. Drawing on his own use of drugs in the 1920s and his doomed relationship with the chanteuse Yvonne George, Desnos here portrays a band of opium, cocaine and heroin users from all walks of life in Paris. It is a startlingly contemporary portrayal of overdoses, arrests, suicides and the flattened solitude of the addict, yet published in occupied Paris, years before “junkie literature” established itself with the Beat Generation. An anomaly both in his career and for having been published under the Occupation by an active member of the Resistance, The Die Is Cast now stands as timely a piece of work as it had been untimely when it first appeared.

Robert Desnos Le jeune prophte "parlant surraliste volont" (Breton). L'auteur de pomes d'amour "aussi beaux que ce que vous pouvez connatre de plus beau dans le genre, Baudelaire ou Ronsard" (Artaud). "Le faiseur d'popes et le pote populaire" (Leiris). Le crateur, pour les enfants de ses amis, de merveilleux albums qu'il illustre lui-mme. Le lecteur de Fantmas et des Pieds Nickels, dont les articles exaltent les pouvoirs de rve et d'rotisme du cinma muet et du phonographe, et qui crit scnarios et chansons. Le pionnier de l'art et de la publicit radiophoniques. L'homme enfin qui, tout en "collaborant" au journal Aujourd'hui, soumis l'occupant, appartient au rseau de rsistance "Agir" . Multiple Robert Desnos qui affirmait ds 1923 : "Les lois de nos dsirs sont des ds sans loisir" et, en 1942 : "En dfinitive, ce n'est pas la posie qui doit tre libre, c'est le pote".

in4. 1952. en feuilles sous couverture. envoi suivi pour la France et l'étranger

Compagnon de route et enfant chéri du surréalisme à ses débuts, Robert Desnos en illustra l'âge d'or, entre 1922 et 1930 - période à peu près couverte par Corps et Biens. Archétype du poète prodige, le provocateur fougueux, l'amant passionné, le fantôme qui trouva la mort au camp de Térézine en 1945 ou le tout jeune homme inspiré qui dictait des poèmes entiers durant son sommeil nous ouvre les portes d'un monde merveilleux : l'enfance d'un langage où tout est à réinventer, non seulement les mots, mais les rythmes et les images. Ces images, claquant comme des oriflammes, avec leurs automatismes savamment maîtrisés, font vibrer le vers, le tendent comme une corde qui chante au souffle d'une tempête continuelle. Car la voix de Desnos est avant tout un chant : classique ou moderne, nourrie de stridences et d'éclairs, jamais elle ne se départit d'un lyrisme omniprésent qui semble trouver ses échos dans les ténèbres d'une nuit ensoleillée, au plus profond de nos rêves. --Scarbo