Tomáš Reichel
20. září 1971
- 1971, Boskovice
Básník
Základní školu navštěvoval v Lysicích, poté studoval na gymnáziu v Blansku (maturita 1990). Na Filosofické fakultě MU v Brně studoval v letech 1990–1995 bohemistiku a historii, studia však nedokončil. Od roku 1993 pracoval v redakci časopisu Host, od roku 2002 je členem jeho redakční rady. Roku 1996 se stal spoluzakladatelem, spolumajitelem nakladatelství Host a dosud je jeho ředitelem. V roce 1997 se přestěhoval z Perné u Lysic do Brna.
Básně a recenze začal publikovat v Hostu, později také v Tvaru, Literárních novinách, Sedmé generaci, Salonu Práva, Nových knihách aj. V 90. letech patřil k neformálnímu okruhu spirituálně orientovaných autorů sdružených kolem časopisu Host, k němuž náleželi Martin Stöhr, Petr Čichoň, Pavel Petr ad.
Reichlovu prvotinu Před branou popela charakterizuje estétský důraz na uzavřený tvar díla, který se na tematické rovině střetá s provokativními, mnohdy až apoetickými obrazy. Touto strategií kontrastu protichůdných estetických kvalit a také fakturou dlouhých monotónních daktilských veršů či archaizací jazyka Reichel souzní s poetikou dekadentní lyriky, z níž část mladé spirituálně orientované básnické generace 90. let čerpala inspiraci (např. Petr Čichoň, Pavel Petr). Svůj lyrický subjekt Reichel stylizuje do podoby poutníka či putujícího mnicha. Klíčovým prostorem je mu cesta, která zde nabývá podoby religiózně konotovaného motivu. Tematická stránka výpovědi ovšem mnohdy ustupuje ve prospěch bezprostředního emocionálního působení zvukové vrstvy výrazu.
Druhá Reichlova sbírka Ztracený ráj poněkud znejasňuje čtenářskou představu o vývoji autorovy poetiky, neboť ji otevírá oddíl juvenilií datem vzniku předcházejících Reichelovu prvotinu. Setkáváme se tu s vnitřně výrazně rozpolceným lyrickým subjektem, který se na jedné straně představuje jako spirituálně založený hloubavec směřující za absolutní horizont, na straně druhé je lákán a přitahován tělesností, sexuální vášní, až perverzitou, které podléhá.