Paul Lafargue Knihy
15. leden 1842 – 26. listopad 1911
Francouzský revoluční marxistický socialista a zeť Karla Marxe. Lafargue se narodil na Kubě francouzským a kreolským rodičům. Jeho hlavním dílem byla kniha "Právo být líný". V ní volá nejen po právu pracovat, ale také po právu být líný. Tvrdil, že afričtí otroci žili za lepších okolností než evropští dělníci.
Články, vzpomínky a výňatky z korespondence Marxových žáků, současníků a členů rodiny přibližují dospělejší mládeži hlavní zásady Marxova učení, popisují jeho metodu práce a studie, seznamují s poměry, v nichž žil, a přibližují jeho lidské vlastnosti a rodinný život.
The Right to Be Lazy
- 200 stránek
- 7 hodin čtení
Now in a new translation, a classic nineteenth-century defense for the cause of idleness by a revolutionary writer and activist (and Karl Marx's son-in law) that reshaped European ideas of labor and production. Exuberant, provocative, and as controversial as when it first appeared in 1880, Paul Lafargue’s The Right to Be Lazy is a call for the workers of the world to unite—and stop working so much! Lafargue, Karl Marx’s son-in-law (about whom Marx once said, “If he is a Marxist, then I am clearly not”) wrote his pamphlet on the virtues of laziness while in prison for giving a socialist speech. At once a timely argument for a three-hour workday and a classical defense of leisure, The Right to Be Lazy shifted the course of European thought, going through seventeen editions in Russia during the Revolution of 1905 and helping shape John Maynard Keynes’s ideas about overproduction. Published here with a selection of Lafargue’s other writings—including an essay on Victor Hugo and a memoir of Marx—The Right to Be Lazy reminds us that the urge to work is not always beneficial, let alone necessary. It can also be a “strange madness” consuming human lives.
Exploring the impact of capitalism, this work argues that labor leads to intellectual decline and physical deformities. It delves into the societal implications of work within a capitalist framework, challenging the notion that labor is inherently valuable. Through critical analysis, it exposes the detrimental effects of a profit-driven economy on both individuals and society as a whole. This thought-provoking perspective encourages readers to reconsider the relationship between work, health, and intellectual development.
"The Right to be Lazy" by Paul Lafargue critiques various ideologies surrounding labor, including liberal, conservative, Christian, and socialist views. The essay advocates for the value of leisure and challenges the societal norms that prioritize relentless work over personal well-being.
In dieser provokanten Schrift argumentiert Paul Lafargue gegen das gesellschaftliche Ideal des Arbeitens und plädiert stattdessen für das „Recht auf Faulheit“. Er kritisiert die Vorstellung, dass Arbeit einen hohen moralischen Wert hat, und beleuchtet die negativen Auswirkungen der übermäßigen Arbeitsmoral auf das Individuum und die Gesellschaft. Lafargue fordert eine Neubewertung der Lebensweise, in der Freizeit und Muße als essenzielle Bestandteile des menschlichen Glücks anerkannt werden. Seine Thesen sind eine scharfe Widerlegung des „Rechts auf Arbeit“ und regen zum Nachdenken über den Sinn von Arbeit an.
