Richard Wilhelm
10. květen 1873 – 1. březen 1930
Richard Wilhelm byl německý překladatel, který se zaměřil na filozofické práce z čínštiny do němčiny. Jeho překlady, které následně ovlivnily mnoho dalších světových jazyků, jsou ceněny pro svou hloubku a přesnost. Wilhelmův překlad I Ching je dodnes považován za jeden z nejlepších, stejně jako jeho převod Tajemství zlatého květu. Tyto práce jsou doplněny úvody jeho přítele, švýcarského psychologa Carla Junga, což dodává jeho literárnímu odkazu další vrstvu.
Richard Wilhelm se narodil ve Stuttgartu 10. května 1873. Měl široké kulturní zájmy a hlubokou lásku k dílu velkého německého básníka Johana Wolfganga Goetha. Byl od přírody hluboce duchovní osoba a jeho studia přirozeně směřovala k teologii. Mladý Richard byl idealista a toužil po poznání a dobrodružství. Ve věku 26 let se připojil k Allgemein Protestantischer Missionsverein a rozhodl se sloužit jako misionář v Číně v německém koloniálním městě Tsingtao. Stal se zaníceným badatelem čínských náboženských textů. Studoval na univerzitě v Tsingtao a Pekingu, kde se setkal s mnoha z kulturních vůdců Číny té doby.
Byl badatel, který pronikl do opravdových hlubin čínského duchovna bez ztráty jeho evropského souřadného systému. Žil v Číně více než dvacet let a viděl z první ruky ohromné kulturní a duchovní rozdíly mezi Východem a Západem.
Richard Wilhelm, který studoval u čínského mistra konfuciánské školy Lao Nai-hsuana, se setkává s C. G. Jungem na Darmastadtské škole moudrosti a zapůsobil na Junga svými gesty, písmem i způsobem řeči jako takřka skutečný Číňan...
Přijal orientální úhel pohledu a „byl hrdý, že nikdy nepokřtil jediného Číňana“. Nebo, jak to vyjádřil Keyserling: „To co se s ním událo v Číně, lze srovnat s tím, co se stane ženě, která, když se vdá, změní nejen své jméno, ale i svou národnost a nachází v tom naplnění...“
Lao Nai-hsuan
Jung označil své setkání s Wilhelmem za „jednu z nejvýznamnějších událostí mého života... Vskutku, cítím se jím tak obohacen, že se mi zdá, jako bych od něho získal mnohem a mnohem víc než od kohokoli jiného“. Řekl také: „Spatřuji ve Wilhelmovi jednoho z oněch velkých gnostických prostředníků, kteří helénského ducha uvedli do kontaktu s kulturním dědictvím východu a takto se stali příčinou, že z trosek římského impéria povstal nový svět.“
Stejně tak Jung udělal dojem na Wilhelma:
Jak čínská moudrost, tak doktor Jung, nezávisle na sobě, sestoupili do hlubin kolektivní psýché a přišli na skutečnosti, které jsou si tak podobny, protože jsou stejně ukotveny v pravdě... Shoda mezi švýcarským vědcem a starými čínskými mudrci jen ukazuje, že obojí jsou v právu, neboť obojí nalezli pravdu.
Richard Wilhelm věnoval deset let studiu a překladům knize I-ťing (Kniha proměn), sbírce věšteckých prohlášení, jež snad pochází z druhého tisíciletí před Kristem. Věří se, že „představují konfiguraci času: dynamické nakupení představ, které dotváří naše vlastní zkušenost a vnímavost. Text a hexagramy společně poskytují rétoriku možným modům změny“. Podle čínské tradice formují „živoucí duši“ této prorocké knihy duchové a její symboly „mají schopnost vnášet božské světlo“. Konzultací podnícená kniha dokáže „dosáhnout hlubin... uchopit semena... prostoupit vůlí každého.“
Wilhelm vydal svou německou verzi knihy I-ťing v roce 1924. Jako překladatel byl až úzkostlivě přepečlivý - jeho první kompletní německý nástin byl přeložen zpět do čínštiny, aby ho mohl překontrolovat Lao Nai-hsuan. Západní učenci se knize vysmívali jako sbírce zastaralých kouzelných zaříkadel a Jung věděl, že byla často „využívána k pověrčivým účelům.“ Přesto v ní spatřoval ztělesnění živoucího ducha čínské civilizace, neboť na ní spolupracovali nejlepší duchové Číny a přispívali do ní po tisíce let.
Richard Wilhelm zemřel 2. března 1930 v Tübingenu.