Ota Weinberger
20. duben 1919 – 30. leden 2009
Ota Weinberger (20. dubna 1919 Brno – 30. ledna 2009 Štýrský Hradec) byl český právní filosof a logik, po odchodu do zahraničí profesor Karl-Franzens-Universität Graz. Pocházel z neortodoxní brněnské židovské rodiny. Po absolvování reálného gymnázia se zapsal na právnickou fakultu Masarykovy univerzity, kterou však dokončil až po válce. Během ní byl kvůli svému původu pronásledován nacisty, čtyři roky byl vězněn v jejich koncentračních táborech, mj. v Osvětimi. Roku 1946 zahájil svou krátkou právní praxi v soudnictví, po únorovém převratu odmítl vstoupit do komunistické strany a až do roku 1956 se musel živit jako zámečník. Zároveň ovšem studoval filosofii na Univerzitě Karlově, roku 1964 se zde habilitoval v oboru logika a právní teorie a logiku poté vyučoval na její právnické fakultě. V období pražského jara kritizoval stalinismus, podporoval zavádění liberálních reforem a byl členem Klubu angažovaných nestraníků. Během okupace v srpnu 1968 se zrovna účastnil Světového kongresu filozofů ve Vídni a rozhodl se už v Rakousku zůstat. Hostoval na univerzitách ve Vídni, Linci a Štýrském Hradci, kde nakonec roku 1972 získal řádnou profesuru. Roku 1989 byl emeritován. Masarykova univerzita mu roku 2004 udělila čestný doktorát v oboru právní vědy. Ovlivnil jej logický pozitivismus, myšlenky Ludwiga Wittgensteina a především František Weyr, jeho práce vycházely přímo z brněnské školy normativní teorie. Kromě vlastních monografií se podílel na množství odborných sborníků a napsal také řadu časopiseckých studií.