Knihobot

Albert Camus

    7. listopad 1913 – 4. leden 1960

    Albert Camus, francouzský autor alžírského původu, je známý svým zkoumáním absurdna a lidské vzpoury proti němu. Jeho díla se často zabývají tématy odcizení, smyslu života a morálního řádu ve světě bez Boha. Camusův styl se vyznačuje čistotou, intenzitou a racionalitou, což odráží jeho neúnavné hledání etiky. Jeho literární odkaz spočívá v naléhavém poučení o přijetí absurdity s nadějí a odmítnutím zoufalství.

    Albert Camus
    Zápisníky I.
    Rekviem za jeptišku
    Zápisníky III. Březen 1951 - prosinec 1959
    Zápisníky II. Leden 1942 - březen 1951
    3x Albert Camus. Cizinec. První člověk. Mor
    Romány a povídky
    • Svazek přináší Camusovy romány Cizinec (1942), Mor (1947), Pád (1956) a šest povídek ze sbírky Exil a království (1956; Cizoložnice, Odpadlík aneb zmatení mysli, Němí, Host, Jonáš aneb umělec při práci, Rašící kámen), z nichž každá má osobitou stylovou i myšlenkovou rovinu. Jeho beletristické dílo, shrnuté do jednoho svazku, dává tak čtenáři možnost proniknout do autorova světa a sledovat jeho vývoj.

      Romány a povídky
      4,6
    • 3x Albert Camus. Cizinec. První člověk. Mor

      • 3 svazky
      • 858 stránek
      • 31 hodin čtení

      Soubor všech tří dosud vydaných knih Alberta Cumuse v dárkovém boxu za výhodnou cenu. Jedná se o knihy Mor, Cizinec a První člověk.

      3x Albert Camus. Cizinec. První člověk. Mor
      5,0
    • Rekviem za jeptišku je próza Williama Faulknera, která byla poprvé publikováno v roce 1951. Jedná se o pokračování jeho románu Svatyně. Události v Zádušní mši, jak se dílo v originální verzi jmenuje, jsou zasazeny do listopadu 1937 a březnu 1938, odehrávají se tedy osm let po událostech ze Svatyně. Hra je Camusovou dramatizací Faulknerovy prózy.

      Rekviem za jeptišku
      4,5
    • Zápisníky I.

      Květen 1935 - Únor 1942

      • 198 stránek
      • 7 hodin čtení

      První díl Camusových deníků psaných od roku 1935 až do jeho smrti.

      Zápisníky I.
      4,3
    • Postava šíleného římského císaře Caliguly, která se objevuje v mnoha literárních zpracováních, nabývá ve slavném Camusově dramatu nečekaných podob. Jeho Caligula vnímá nedostatky světa kolem sebe a bouří se proti nim. Na absurditu, kterou silně vnímá, reaguje smrtícími hrátkami, chce změnit svět a šíří kolem sebe smrt. Vyprovokuje vzpouru, a přestože se jí do poslední chvíle vysmívá, stane se její obětí.

      Caligula (Edice D, svazek 101)
      4,3
    • Mýtus o Sisyfovi

      • 150 stránek
      • 6 hodin čtení

      Přestože se Albert Camus vytrvale distancoval od toho, aby byl označován za filozofa, lze pro jeho Mýtus o Sisyfovi (1943) sotva najít příhodnější označení než „filozofický esej“. V každém případě se jedná o jedno z nejpůsobivějších pojednání o lidském údělu: Camus nám v něm předvádí vrcholně absurdního hrdinu – Sisyfa, kterého bohové odsoudili k nejstrašnějšímu trestu, jímž je zbytečná a beznadějná práce. Neexistuje-li posmrtný život a je-li absurdno podstatou lidské existence, jak s tímto absurdnem žít? Zcela logicky proto začíná kniha úvahou Absurdno a sebevražda: „Existuje pouze jeden opravdu závažný filozofický problém: to je sebevražda. Rozhodnout se, zda život stojí nebo nestojí za to, abychom ho žili, znamená zodpovědět základní filozofickou otázku.“

      Mýtus o Sisyfovi
      4,3
    • Jeden z nejvýznamnějších románů francouzského existencionalismu.

      Cizinec
      4,2