Publikace Evolvendi anthropologicae zahajuje antropologickou řadu edice Andrias. Věnuje se aktuálním otázkám spojeným s tematizací vývoje, tedy konceptu, který měl uvnitř společensko-vědního diskursu dlouho své místo jisté a neproblematické. Až 20. století ukázalo, že podobně jako i další vůdčí teorie společenských věd není ani tato idea nic přirozeně daného. Nelze z ní automaticky vycházet, a to i přesto, že se již uvnitř některých oborů pevně zabydlela a stala se jim téměř jakousi "mantrou". Hlavním poselstvím autorů je tak upozornit, že pozice teorie vývoje není ve vědě rozhodně neotřesitelná. Na stránkách této knihy se zamýšlíme nad tím, nakolik vývoj doopravdy představuje hybný motor pro antropologické jevy v rámci historického, filozofického, biologického a kulturně společenského bádání. Pátrali jsme napříč nejrůznějšími oblastmi lidského života s cílem najít i ve zdánlivě vzdálených disciplínách zabývajících se člověkem pojítka, která by nám přinesla odpověď. Objevili jsme ji? Posouzení je na vás. Naším přáním je zasít na tomto poli zrnka pochybností. Pokud vyklíčí v plodnou diskusi s vámi, našimi čtenáři, přispějeme my všichni svou troškou k vývoji ve vědeckém myšlení.
Lenka Hanovská Knihy



Člověk a strach
- 216 stránek
- 8 hodin čtení
Kniha Člověk a strach vychází v edici Andrias, zaměřující se na aktuální výsledky antropologického výzkumu na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Tato publikace se soustředí na strach jako fenomén lidské zkušenosti, který je metodologicky zkoumán různými způsoby, přestože jej prožíváme všichni podobně. Strach je základní emocí, kterou zažívají jedinci všech živočišných druhů. U člověka se projevuje v různých odstínech - od obavy z budoucnosti po strach z druhých a ze sebe sama. Lidé mají možnost svou zkušenost reflektovat a popisovat, což činí lidský strach výjimečným. Existuje tedy otázka, zda je něco jako ryze lidský strach a jak ho definovat a zkoumat. Teoretickou odpověď na otázku "Co je strach?" poskytuje studium jeho projevů. Autoři monografie přistupují ke strachu jako k součásti lidské zkušenosti, a to jak jako k příčině, která formuje zkušenost, tak jako k následku, který v ní vzniká. Strach se ukazuje jako zajímavé pomezní téma, jehož výzkum odhaluje člověka jako součást živočišné říše, ale zároveň jako bytost přesahující svou biologickou podstatu.