Johann Heinrich Pestalozzi

Johann Heinrich Pestalozzi (12. ledna 1746 – 17. února, 1827) byl významným švýcarským pedagogem a edukačním reformátorem. Mimo to působil jako filozof, filantrop, politik a školní a sociální reformátor. Po Janu Amosu Komenském se jedná o jednu z nejvýznamnějších postav moderní světové pedagogiky. Po Johannu Heinrichovi Pestalozzim je pojmenována i Střední pedagogická škola J. H. Pestalozziho v Litoměřicích. Hlavním cílem jeho myšlenek bylo, „posilovat člověka“ a přinést mu jen to, „co mu může pomoci“. Zřetel kladl obzvláště na základní vzdělávání dětí, které by mělo započít již před začátkem školní docházky v samotné rodině. Dítě si mělo osvojit základní intelektuální, řemeslné, mravní a náboženské hodnoty a tím mělo docházet k všestrannému a harmonickému rozvoji jeho osobnosti. Dnes by se dalo říci, že Pestalozzi hájí komplexní přístup. Své pedagogické představy poprvé systematicky vyložil v roce 1801 ve své knize Jak Gertruda učí své děti. Svou knihu postavil na dřívějších záznamech z chudobince v Neuhofu (1774–1780), specificky pak na záznamech ze sirotčince ve Stans (1799) a systematicky uplatnil v ústavech v Burgdorfu (1800–1804) a Yverdonu (1804–1825). Obsah jeho četných politických a pedagogických spisů zní zastarale, ale je stále aktuální. Mnoho Pestalozziho základních myšlenek můžeme nalézt i v moderní pedagogice. Na jeho počest po něm byla pojmenována dětská vesnička ve švýcarském Trogenu. Základní kámen této dětské vesničky byl položen v roce 1946 na 200. výročí narození Johanna Heinricha Pestalozziho. Avšak pedagogické postupy, které se zde uplatňují, se neopírají o jeho základní myšlenky. Pojmenováno po něm bylo také zařízení v německém Stockach-Wahlwies.