Tři dialogy o vědění
- 179 stránek
- 7 hodin čtení
Tři dialogy o vědění jsou první autorovou knihou přeloženou do češtiny. Jemná ironie v dokonale dramaticky vystavěných dialozích.
Paul Karl Feyerabend byl rakouský filozof vědy, známý svým zpochybňováním univerzálních pravidel vědecké metody. Jeho práce zdůrazňovala svobodomyslný přístup k vědě a odmítala jednotné, univerzální postupy. Feyerabend se proslavil svým anarchistickým pohledem na vědu a stal se vlivnou postavou v oblasti filozofie vědy i sociologie vědeckého poznání. Jeho myšlenky nadále podněcují k zamyšlení nad povahou vědeckého pokroku.
Tři dialogy o vědění jsou první autorovou knihou přeloženou do češtiny. Jemná ironie v dokonale dramaticky vystavěných dialozích.
Stěžejní dílo rakouského filozofa Paula Feyerabenda vzbudilo senzaci v roce 1975, kdy se po jeho prvním uveřejnění ostře rozdělil tábor příznivců a odpůrců, kteří začali polemizovat v časopisech. Feyerabend byl označován za postmodernistu a radikálního subjektivistu, jehož paradoxní tvrzení a slogany jako „anything goes“ se staly známými. Tradiční pohled na dějiny vědy jako na proces neustálého opravování kritérií poznání Feyerabend zpochybňuje, když upozorňuje, že proces „objevování“ obsahuje mnoho neurčitého a osobního; objev může být výsledkem náhody. Podle něj byly nejvýznamnější objevy učiněny díky porušení pravidel uvažování, když se vědci oprostili od konvencí myšlení. Mnohorozměrnost skutečnosti nelze zahrnout pod jediný přístup nebo metodu. Filozofický výklad je podán poutavě a srozumitelně, zaujme především lidi otevřené novým názorům. I když je Feyerabend považován za jednoho z nejvýznamnějších filozofů 20. století, v češtině vyšla zatím pouze jeho kniha Tři dialogy o vědění. Proto je české vydání jeho nejznámějšího díla významným počinem.
Rakouský filozof a teoretik dějin vědeckého poznání Paul K. Feyerabend ve spisu překonává tradiční představu neslučitelnosti teoretického a estetického diskursu a dějiny vědy chápe jako pluralitu stylů, kterou nacházíme i v dějinách umění. Kritika naivní představy o pokroku ve vědě a jejího autoritativního mocenského nároku se mu stává výchozím bodem mnoha provokativních úvah.... celý text