První 4,5 miliardy let, od hvězdného prachu až po živou planetu. Jak koevoluce geosféry a biosféry utvářela naši planetu do dnešní podoby? To originálním přístupem odhaluje americký vědec Robert M. Hazen. V živých detailech vykresluje planetární cykly: od doby, kdy Slunce vycházelo co pět hodin, až po oceány před vznikem prvních kontinentů; od Velké oxidace, která zbarvila planetu dočervena, až po vulkanickou činnost, možná skutečnou příčinu zhouby dinosaurů. Jak reakce mezi organickými molekulami a horninami vedly ke vzniku života? Příběh Země je i příběhem průkopníků vědy.
Robert Miller Hazen Knihy
Robert M. Hazen je přední vědec, jehož práce se soustředí na složité vztahy mezi nerosty a vznikem života. Jeho výzkum zkoumá, jak tyto základní stavební kameny Země mohly hrát klíčovou roli v počátcích života na naší planetě. S hlubokým porozuměním geologických procesů se Hazen věnuje odhalování skrytých příběhů ukrytých v minerálním světě.





The proliferation of scientific breakthroughs during the twentieth century, and the media attention they have generated, have left most people with the impression that the great questions of science have been answered. The general perception is that the fundamental forces of the universe are known and understood, that the building blocks of life have been discovered, and that, in effect, we have reached "the end of science." In Why Aren't Black Holes Black?, renowned
Warum schwarze Löcher nicht schwarz sind
- 360 stránek
- 13 hodin čtení
Kelvin 90 - Der Wettlauf um den Supraleiter
- 292 stránek
- 11 hodin čtení
Dies ist die Geschichte der Entdeckung des Supraleiters und des Wettlaufs, um den Durchbruch anzukündigen, für den der Nobelpreis für Physik verliehen wurde. Hazen arbeitete mit Paul Chu zusammen, der als Erster die gewinnende Formel fand, die zur Entdeckung der Hochtemperatur-Supraleiter führte - Chu gewann zwar nicht den Nobelpreis, war aber sicherlich eine Schlüsselfigur und wurde weithin publiziert. Die Geschichte enthält Elemente von Drama und Spannung - aufgrund der enormen Geldsummen, die für die Durchbrüche im Spiel waren, bestand die Notwendigkeit großer Geheimhaltung, um industrielle Spionage zu vermeiden.