Ignát Herrmann Knihy

Pan Kondelík, mistr malířský, otec půvabné dcery, žije usedlým životem do chvíle, kdy se jeho Pepička na plese seznámí s magistrátním úředníkem Františkem Vejvarou, nadšeným ochotníkem a sokolem. Poklidný život rodiny pod patronátem mladého Vejvary se ostře změní a rodiče, kteří střeží Pepiččinu bezúhonnost, zažívají do té doby nepoznaná dobrodružství. S uměním charakterové drobnokresby, verbální a situační komikou vypodobnil autor ve své úsměvné a k lidským chybám shovívavé knížce sugestivní obraz českého maloměšťáka s jeho typickými vlastnostmi, projevy a tužbami. Kniha je navíc až do současnosti zajímavá svojí historickou věrností, s níž autor evokuje reálie i neopakovatelnou atmosféru jedné z pražských čtvrtí na konci 19. století.

Text výboru byl převzat z knižní edice Herrmannových vzpomínek, které vyšly pod názvem Před padesáti lety jako sv. 29, 30, 32, 46 jeho Sebraných spisů.

Soubor fejetonů, črt a humoresek, jejichž základem jsou nostalgické vzpomínky na Prahu sedmdesátých let 19. století. Svazek je rozdělen do 4 oddílů. První zachycuje postřehy z velkoměsta, druhý z Podskalí, třetí z pražských domů a ulic a poslední líčí zábavy ve městě i za jeho branami.

Publikace přináší po 85 letech od prvního vydání spis Ignáta Herrmanna V pevnosti, který byl do dnešního dne čtenářům takřka nedostupný. Nejedná se však jen o prostou reedici. Autoři k ní přistupovali kriticky a prostřednictvím množství fotografií, historických pohlednic a vyobrazení ji zatraktivnili a zpřístupnili čtenářům tak, aby pro ně byla četba zajímavá a snáze si popisované události a situace mohli představit. Zároveň publikaci obohatili o odborné studie věnující se životu, rodině a dílu Ignáta Herrmanna, jeho pozůstalosti, kterou Muzeum východních Čech v Hradci Králové získalo jako jednu ze svých nejvýznamnějších akvizic v roce 1936, a také dobovému kontextu událostí, jež zmiňuje. Samotný spis V pevnosti věnoval autor svým vzpomínkám na prusko-rakouskou válku 1866, kdy jako dvanáctiletý chlapec pozoroval dne 3. 7. 1866 bitvu na vrchu Chlum, a následující dny zažíval její negativní dopad na život ve městě. I když text psal s časovým odstupem, je z jeho obsahu stále evidentní fascinace malého dítěte, které se setkalo s brutální realitou války. Vzhledem ke koncepci celé práce je publikace určená zájemcům o regionální historii, literaturu, militaria a prusko-rakouskou válku 1866, která je zde interpretována z pohledu událostí v pevnostním Hradci Králové, čímž čtenáři nabízí zajímavou a málo zmiňovanou perspektivu.

Publikace Něco ze vzpomínek hradeckých a další střípky představuje reedici spisů Ignáta Herrmanna (1854–1936) Něco ze vzpomínek hradeckých a Bez titulku, který byly vydány tiskem v letech 1929 a 1936. Další střípky představují dosud nepublikované rukopisné poznámky, které byly součástí pozůstalosti této významné osobnosti, věnované Muzeu východních Čech rodinou v roce 2021. Kritická reedice spisu Něco ze vzpomínek hradeckých volně navazuje na publikaci V pevnosti a tvoří tak zajímavý soubor. Původní Herrmannovy texty autoři publikace doplnili o kapitoly přibližující význam osobnosti Ignáta Herrmanna a akvizice jeho pracovny. Dále je práce doplněna kapitolami představujícími královéhradeckého školství ve 2. polovině 19. století a vzpomínky Herrmannových současníků na starý Hradec Králové. Vedle vlastních textů je silnou stránkou publikace doplňkový obrazový materiál, který podtrhuje autenticitu textu a navozuje čtenáři atmosféru Hradce Králové ve 2. polovině 19. století tak, jak ji zažíval sám Ignát Herrmann.

Pokračování příběhů rodiny Kondelíkovy a Vejvarovy, jejich nesnáze a nakonec i "šťastné události" v obou rodinách.

Svatební noc Pepičky a Vejvary proběhla k oboustrané spokojenosti. Paní Kondelíková se těší, že bude babičkou. Osud však ji samotné ještě dopřeje požehnaného stavu. Jak se s tím manželé Kondelíkovi vyrovnají? A co na to bude říkat Pepička s Vejvarou? O tom je pokračování úspěšného románu Otec Kondelík a ženich Vejvara.

Domácí štěstí, dva stínové obrazy z manželského života: Šťastný muž, Šťastná žena.

Výbor povídek a vzpomínkových črt. Výbor zdůrazňuje autorův vztah k východním Čechám, přičemž jde o tři tematické okruhy, tj. o vztah k rodnému Chotěbořsku, k Hradci Králové a o evokaci bitvy u Hradce Králové v r. 1866. Svazek - pořízený z Herrmannovy dvoudílné knihy Blednoucí obrázky, ze soukromého tisku Něco ze vzpomínek hradeckých a z knihy V pevnosti - podtrhává aspekt regionální, ale chce zároveň ukázat čtenáři podstatné rysy autorova slovesného umění.

Česká literatura má málo tak důvěrných znalců a věrných zpodobitelů staré Prahy, jako byl Ignát Hrrmann. V jeho příbězích ožívá půvabný, veselý i smutný svět dnes už zmizelých uliček, plácků, zábavných lokálů a krámků s barvitými postavičkami jejich obyvatel a návštěvníků. Z Herrmannova rozsáhlého díla byly vybrány nejpůsobivější příběhy spjaté s konkrétními lokalitami staré Prahy, které doprovázejí dosud téměř nepublikované fotografie z archivu hl. m. Prahy, takže kniha neoslovuje pouze čtenáře, ale i milovníky starých fotografií.

Vyprávění o tom jak vypadaly námluvy a přípravy na svatbu na konci 19. století. Z pohledu dnešního čtenáře mnohdy úsměvné.

Výbor povídek uspořádala Jarmila Rosíková. Doslov napsal Karel Kostroun.

Líčení z pražského života. S črtou spisovatele o hlavní postavě románu. Krásné ilusrace Kamila Lhotáka.

Výbor z referátů o divadle a kulturním dění, které Ignát Herrmann pod pseudonymem Vavřinec Lebeda uveřejňoval po desetiletí kolem přelomu století ve svém humoristickém časopise Švanda Dudák. Touto populární postavou, která se svým přístupem ke skutečnosti v mnohém podobá Járovi Cimrmanovi, bavil Herrmann nejen čtenáře, ale i účastníky veselých literárních večírků. Komického, a tím osvobozujícího a očistného účinku dosahuje vtipnou ironií a svérázně uzpůsobenou češtinou: se zdánlivou objektivností "hlasu lidu" a v atmosféře masopustního veselí potírá groteskní komikou všudypřítomné bláznovství.

Povídky o lásce od významných českých spisovatelů. Volně navazuje na antologie Dva Štědré večery a Vánoční dárek.

Výbor povídek z díla Ignáta Herrmanna od sklonku sedmdesátých let 19. století do dvacátých let století dvacátého, motivovaný pořadatelčinou oblibou Ignáta Herrmanna a zájmem o jeho povídkářské umění. Vznikl tak osobně pojatý průřez čtenářsky vděčnými povídkami mistra vlídné drobnokresby pražského prostředí, nepostrádající humor, soucítění ani ironii, – pozorovatele světa drobných obyvatel domů a dvorů, od domovníků, přes rodiny řemeslníků a obchodníků s manželkami a dcerami na vdávání, po vdovy, staré mládence a podivíny.

Kniha vypráví o rozmazleném synáčkovi, kterému napraví hlavu nejen krásná, ale i moudrá a pracovitá dívka.

Burlesky - Fragmenty kolportážních románů - Dvě pohádky královské

Sebrané spisy Ignáta Herrmanna, Díl I. Blednoucí obrázky, Vzpomínky nejstajší a drobné episody z maloměstské kroniky, vydání druhé. V Praze nakladatel F Topič, knihkupec. 1907.

Svatební noc Pepičky a Vejvary proběhla k oboustrané spokojenosti. Paní Kondelíková se těší, že bude babičkou. Osud však ji samotné ještě dopřeje požehnaného stavu. Jak se s tím manželé Kondelíkovi vyrovnají? A co na to bude říkat Pepička s Vejvarou?O tom je pokračování úspěšnéhorománu Otec Kondelík a ženich Vejvara.

Úsměvný román o osudech vážené pražské rodiny na konci 19. století.

První díl autorových vzpomínek na známé i dnes již zapomenuté osobnosti, se kterými se za svého života setkal. V tomto díle se jedná například o Mikoláše Alše, Jana Nerudu, Jaroslava Vrchlického, Luďka Marolda, Jindřicha Mošnu a další.

Dva odlehlé společenské světy se setkávají v mistrně modelovaných ženských postavách plných života: dobrosrdečné, poctivé ženy z lidu, matce Kulichové a tvrdé, kastovnické měšťanky, paní domácí.

Vzpomínky nejstarší a drobné episodyz maloměstské kroniky.

Autorovy vzpomínky na Prahu poslední třetiny 19. a první třetiny 20. století. Vzpomínky postihují řadu oblastí dnů všedních i svátečních. V tomto třetím díle se, mimo celé řady dalších témat, autor zmiňuje o starých kašnách, o divadlech i slavných umělcích, o poutích a co na nich bývalo k vidění, o zaniklých starých zvycích, a plesech a tanečních školách.