Václav Kaplický Knihy

Alšovy ilustrace národních písní a říkadel z doby sklonku 18. a na začátku 19. století. Kniha obsahuje více než dvě stě kreseb, včetně ornamentů a iniciál z let 1887 až 1890. Ilustrované písně vytvořili neznámí autoři lidové poezie a sesbírali etnografové a sběratelé písní. Předmluvu napsal Miroslav Míčko, doslov a katalog Jiřina Doubnerová.

Román vypráví o čarodějnických procesech ve Velkých Losinách a v Šumperku v 17. století. Inkvizitor nechává upalovat ženy, u kterých se objeví nějaký náznak čarodějnictví, např. zaříkávání. Oběti postupně vybírá tak, aby zlikvidoval názorové odpůrce a bohaté lidi, jejichž majetek by se pak mohl zkonfiskovat. Přiznání vynucuje mučením. mezi oběti procesů se postupně dostanou i kněz a šlechtic, hájící nespravedlivě odsouzené a ukazující na nelidské metody výslechů. Podle románu natočil Otakar Vávra slavný film.

Mírem vestfálským roku 1648 skončila sice třicetiletá válka, ale neskončilo naprosto utrpení českého lidu. Naopak. Mír utvrdil i mezinárodně vítězství Habsburků v českých zemích a rozhodl na staletí boj uvnitř třídy feudálů - boj trvající od dob husitských - ve prospěch pánů. Dvoudílný román V. Kaplického je obrazem společnosti v době nejhlubšího temna, na sklonku 17. století. 5. vydání

Národní umělec Václav Kaplický tíhl k husitství už od dětství, neboť s krajem táboritů je spojen od svého zrození. Světlo světa spatřil totiž na samotě Červený Dvůr v domku postaveném z kamenů pobořeného Kozího Hrádku – místa, kde kázal Jan Hus. Zřejmě proto už ve svém prvnímhistorickém románu Kraj kalicha sáhl po látce z husitství a vrací se k ní opět po více než dvaceti letech v Táborské republice, jež je autorovým dílem nejzávažnějším i nejrozsáhlejším. Po mnoho let shromažďoval autor obsáhlý materiál, na jehož základě vytvořil myšlenkově bohatý, mohutný celek románové kroniky. Zachytil v ní dramatické události, které v letech 1420–1452 probíhaly v centru nejradikálnějšího křídla husitské revoluce, jímž byl tehdejší Tábor. Kaplický zde však nezobrazil pouze život v tehdejším Táboře, ale vykreslil i situaci celé země a přispěl tak osobitým způsobem k vytvoření představy jedné z nejslavnějších epoch naší národní historie.

Povídky, které popisují život obyčejných lidí za 2.světové války v českých městech a na vesnicích. Občas na sebe povídky navazují.

"Ještě nehřmí" není nic jiného, než pohádka o mladých lidech, nad nimiž se slitovává život. Sjednocují se tu dvě vzácní spisovatelské vlastnosti: satira a citovost, proto toto dílo vyjadřuje osobnost Kaplického co nejplněji a ukazuje, čím tento autor ve skutečnosti je: romantickým satirikem. Román popisuje historii jedné třídy střední školy venkovského města. Čtenář dušemi studentů hledí do světa.

Františka Kramosila pouští z vězení za to, že stávkoval v továrně, kde pracoval. Vrací se domů do Hůrky za svou ženou a třemi dětmi. Po smrti své ženy odjíždí s dětmi do Augšpurku, kde si najde místo v jedné továrně. Bydlí u paní Rosenmüller, která si zamiluje jeho děti, ale vychovává je příliš silně pro náboženství. Jednoho dne přijdou v továrně na to, že je František socialista a vyhodí ho z továrny. Vrací se zpět do vlasti, ale jeho cesta domů končí neslavně.

Patnáct drobných historických povídek vypráví, vedle několika příběhů o popravě posledního hejtmana táborského, o útěku mladého Viléma Zajíce z Házemburka z řad křižáckých žoldnéřů, o králi Václavovi IV. a jiných postavách z českých dějin, hlavně o životě prostého, poddaného lidu, vysávaného robotou, dráby a šlechtou.

Satirický obraz maloměšťáků vystupňovaný až do grotesknosti přechází do humoristicky pojaté idyly.

Osudné následky pražské defenestrace a povstání českých stavů a bitvy na Bílé Hoře jsou hlavním námětem románu.

Román o hrdinech "bezejmených" mapuje začátek třicetileté války (1618) přes životní osudy "méně významných" lidí, kteří jsou ale nečekaně rozvážní a čestní, ale současně je spojuje silná touha po boji s tehdejšími pány.

Něco na způsob Bylo nás pět nebo Knoflíkové války. Příběh part kluků a bojůvek mezi nimi.

Příběh manželství, v němž se manžel, ředitel školy, chová přesně opačně, než hlásá název knihy.

Úvodní slovo Miroslav Florian ; překlad do ruštiny Margarita Rogačová, do němčiny Valter Kraus, do angličtiny Joy Kadečková ; text a popisky Jiří Burian, 1. vyd., 272 s. : barev. il. 370 ; Souběžný anglický, německý a ruský text.

Druhá část autorových posmrtně vydaných memoárů.

Děj se odehrává v druhé polovině 18. století a líčí krvavě potlačené povstání venkovského lidu na Chlumecku, Hradecku a Bydžovsku. 22-030-89

Kniha vypráví o legionáři Jindřichu Mudrovi, který se vrací z Ruska. I když je legionář, nemůže najít práci, protože se vrátil z Ruska příliš pozdě a místa jsou už rozebraná. Nakonec najde práci v Praze v nakladatelství jako redaktor. Nakladatelství patřilo Emanu Pirchamovi, který chtěl co nejrychleji vydělat peníze. V nakladatelství pracuje ještě sekretářka Milada, která začne chodit s Emanem kvůli penězům. Cyril je další zaměstnanec, který miluje Miladu. Milada je však celou dobu zamilovaná do Mudry a scházejí se u něj v podnájmu, kde spolu i počnou dítě. Cyril se zastřelí kvůli prozrazení jednoho podvodu.

Autor Václav Kaplický ve svém románě Kdo s koho zavádí čtenáře do doby vlády Jagellonců – krále Vladislava a jeho syna Ludvíka. Nebyl to čas pro naše země právě šťastný. Král Vladislav byl sice dobrého srdce, ale takovému králi bylo v tehdejších zmatených poměrech, plných vnitřních nesvárů a neshod, velmi těžké panovat. Děj románu se odehrává především v jižních Čechách, jež byly místem neustálých třenic a bojů mezi měšťany a rytíři, z nichž mnozí se dostali na cestu zločinu a stali se surovými lapky. Patří k nim i hlavní postavy románu – Zdeněk Malovec z Chýnova a jeho přítel Oldřich Janovský z Janovic, syn opovědníka Heřmana Janovického, jenž se dostal do sporu dokonce s nejvyšším purkrabím Zdeňkem Lvem z Rožmitálu, který ve svých rukou za pobytu krále Vladislava v Uhrách soustřeďoval veškerou moc. Autor, který je zkušeným vypravěčem minulých dějů, podal na osudech hlavních postav románu skutečně výstižný obraz neblahého panování Jagellonců v Čechách. Podařilo se mu i osvětlit, že právě tato doba úpadku morálky, kdy přepady, krádeže a vraždy pro zisk byly běžným zjevem, se stala jednou z příčin osudné porážky na Bílé hoře. Čtenář tedy v tomto novém historickém románu Václava Kaplického najde nejen poutavé dávné příběhy, ale i poučení o minulosti své země.

Toto je román o Jiřím z Poděbrad líčící dramatický výsek ze života posledního českého krále na trůně Přemyslovců, jeho vpravdě královský souboj s uherským Matyášem. Dějiny však nejsou jen historií králů, a tak je to i román mladého zemana Otíka z Jestřibce, který - když se mu jednou podařilo vylétnout z rodné tvrze - , nemíní se tam hned tak vrátit a spěchá vstříc všem dobrodružstvím nádherného, veselého života vojenského. Ve službách králových synů i samého krále Jiřího poznává pak rub i líc vojančiny, trpkost porážky i opojnou chuť vítězství, získává rány z boje i pocty, a nakonec se pokorně vrací domů chudší, než odtud vyšel. Ale vrací se rozhodně moudřejší a poučený zkušenostmi, a snad tedy přece jen bohatší... Václav Kaplický věnoval svůj Královský souboj mladým čtenářům - a právě jim přinese tata myšlenkově i umělecky pozoruhodná kniha hluboké čtenářské zážitky. Po zásluze také ocenila porota velké soutěže o nejlepší historický román pro mládež již rukopis tohoto mimořádkého díla.

Kniha vypráví o legionářích v Rusku, jejich cestě z rakouské armády do ilegálních československých legií. Líčí o problémech jaké měli vojáci, o bojích s bolševiky, o obyvatelích Ruska a o hladu, který je provázel. Autor také vypráví o zajateckém táboře, kde řádila úplavice a o podmínkách v jakých tam žili.

Román Václava Kaplického vypráví o životě Eduarda Kelleyho. V mládí pracoval jako úředník v Anglii a zfalšoval několik listin, aby si vydělal pár grošů. Byl přísně potrestán – uřízli mu obě uši, aby každý, kdo ho potká, věděl, že je to podvodník. Kelley si tedy nechá narůst dlouhé vlasy a z města uteče. Putuje po Anglii a láká ho myšlenka stát se učněm světoznámého alchymisty Johna Deea. John Dee ho přijme a velmi se spolu sblíží. Bere ho dokonce jako svého syna a svěří mu své největší tajemství – výrobu zlata; totiž jak nenápadně vstrčit do hrnce malý kousek zlata a vydávat ho za vyrobené. Odcestují spolu do Čech, kde vládne Rudolf II., velký příznivec všelijakého umění. Dee a Kelley se pohádají a Dee odchází do Třeboně ke dvoru Viléma Rožmberka. Kelley podvádí všechny kolem sebe a je uvězněn. Z vězení se pokusí o útěk, rozdrtí si levé koleno a přijde o levou nohu. Když ho propustí, v podvodech pokračuje a je znovu uvězněn. Druhým útěkem se připraví i o druhou nohu a umírá v nemocnici. Jediní lidé, které opravdu miloval, byla jeho žena Johanka Westonová a její dvě děti. Děj se odehrává v 16. století.

Povídka z doby prvního výročí ukončení druhé světové války.

Mírem vestfálským roku 1648 skončila sice třicetiletá válka, ale neskončilo naprosto utrpení českého lidu. Naopak. Mír utvrdil i mezinárodně vítězství Habsburků v českých zemích a rozhodl na staletí boj uvnitř třídy feudálů - boj trvající od dob husitských - ve prospěch pánů. Dvoudílný román V. Kaplického je obrazem společnosti v době nejhlubšího temna, na sklonku 17. století. Již v tomto prvním díle se setkáváme s postavou kováře Ondřeje Stelziga, neohroženého, nepodplatitelného vůdce poddaného lidu na panství frýdlantském.

Široce koncipovaný román o husitské době, v jejímž centru je historie táborské obce.

Široce koncipovaný román o husitské době, v jejímž centru je historie táborské obce.

Úvodní část rozsáhlého románu obrazí utrpení lidu v českých zemích po třicetileté válce. Když Leopold I. utekl před morem z Vídně do Prahy, věřili poddaní, že císař sníží jejich robotní povinnosti. Avšak deputace se k Leopoldovi nedostaly, vrchnosti je daly pozatýkat. Lid se počal bouřit a povstání, jitřeno starým proroctvím o Libušině železné koruně, bylo jen s námahou císařskými vojsky potlačeno. Následovaly nejkrutější tresty, ale přece jen musel Leopold vydat 28. června 1680 v Pardubicích patent, jímž přiznal poddaným mírné úlevy.

Autor popisuje rodinné prostředí a každodenní životní rytmus. Zastavuje se u osobností, které jej přivedly k lásce k historii a rodnému Táborsku. Mnoho stran je věnováno škole, učitelům a prvním láskám. Vzpomínky končí jeho přechodem do ruské armády r. 1916.

Nespokojenost, rozhořčení a odhodlanost poddaného lidu v Čechách donutily císaře Leopolda I., aby roku 1680 vydal v Pardubicích robotní patent, v němž učinil nevolníkům jisté ústupky. Zůstaly však jen na papíře a krutý útlak na šlechtických panstvích nepominul. A první povstal opět lidna frýdlantském panství Gallasově v čele se svým neohroženým vůdcem Ondřejem Stelzigem, kovářem z Řasnice.

Ve čtyřech částech knihy vylíčil autor počátky husitských bouří (boj o Oustí, opevňování Hradiště hory Tábor, vítězství nad Zikmundovými vojsky na Vítkově a pod Vyšehradem, dobytí hradu Příběnic) a vykreslil množství výrazných postav z řad Žižkových "božích bojovníků" i zřad nepřátel kalicha.

Příběh rytíře Jiřího z Kopidlna, který se v letech 1506-7 mstí pražským měšťanům za popravení bratra.

Základem historického románu, odehrávajicího se na pomezí Moravy a Slezska r. 1687, je skutečný přiběh nespravedlivého obvinění z rituální vraždy, který málem skončil tragickým justičním omylem. Židovský vinopalník, od něhož uteče ze služby mladá křesťanská dívka, je obviněn z rituální vraždy a stěží dokazuje svoji nevinu, teprve když se prokáže, že dívka utekla s milým, uniká obviněný jen o vlas hrdelnímu trestu. Autor s humorným nadhledem líčí zde soudní byrokracii a korupci 17. století.

Václav Kaplický: Zrádná obálka - veselý i smutný příběh z doby nezaměstnanosti. Edice: Melantrichová laciná knihovna, svazek 8.

Román, zachycující hnutí venkovské chudiny v roce 1848. Povstání v Benátsku a Lombardii, francouzská revoluce, Metternichův pád a vyhlášení konstituce, všechny tyto události našly velký ohlas nejen podbrdském městečku Hostomicích, u tamní měšťanské vlastenecké společnosti, ale i v nedaleké vesnici Drahlovicích. V tomto prostředí se také odehrává milostný příběh Márinky, dcery rebelanta Votíka a studenta Václava Trnky.

Povídky, jejichž děj se odehrává na Frýdlantsku, Liberecku, Rumbursku a v Krkonoších v různých dobách od poslední čtvrtiny 17. stol. až do sklonku 1. svět. války, seznamují se životem českého i německého lidu, obývajícího severní pohraničí, a ukazují, že jeho zájmy, osudy a zápasy byly společné a že novodobý buržoazní nacionalismus, který se snažil vytvořit umělé přehrady mezi obyvatelstvem obou národností, nedokázal většinou zkalit jejich vzájemný poměr.

Patnáct drobných historických povídek vypráví, vedle několika příběhů o popravě posledního hejtmana táborského, o útěku mladého Viléma Zajíce z Házemburka z řad křižáckých žoldnéřů, o králi Václavovi IV. a jiných postavách z českých dějin, hlavně o životě prostého, poddaného lidu, vysávaného robotou, dráby a šlechtou.

Příběh vypráví o dvou šestnáctiletých chlapcích Vaškovi a Honzovi, kteří se vydávají na cestu po českých zemích. Vydají se z Tábora na Moravu do Slavkova podívat se, kde bojovali tři císaři. Dále procházejí Šaraticemi a poznávají účinky Šaratické vody. Zavítají do Brna a do Moravského krasu. Vaška to přestane bavit a odjede domů. Honza zůstane na cestách sám a přidá se k ochotnické společnosti. Od ní odejde kvůli nešťastné lásce k Miladě. Šťastně se vrací domů. Je rád, že se o sebe dokázal postarat, i když neměl peníze. Je také rád, že potkal spoustu hodných lidí, kteří mu v nouzi pomohli.

Václav Kaplický: Zrádná obálka - veselý i smutný příběh z doby nezaměstnanosti. Edice: Melantrichová laciná knihovna, svazek 8.

Knížka drobných zamyšlení o docela obyčejných zvířátkách z autorova nejbližšího okolí. Vypráví v ní o způsobu jejich života, dobrých i špatných vlastnostech, zvycích a návycích, jak je známe v každodenním styku s nimi.

Děj románu se odehrává v lesích Českomoravské vysočiny, kde se shromažďuje "zelená armáda", chasníci, kteří utekli před vojenskou službou. Jan Makovský, který sní o tom, že z nich udělá selskou armádu, která pak počká na Francouze a spolu s nimi vybojuje svobodu, je hlavním hrdinou.

Jihočeská freska z doby českého povstání 1618-1620

Rozmarná, zhýčkaná, panovačná, líná a elegantní, jedním slovem typická panička je hlavní postavou tohoto románu, jehož smyslem je říci s úsměvem pravdu. Tj., že manželství bez lásky a vzájemné důvěry je jen omyl a společenská groteska. Děj se točí kolem bláhového dobrodružství paní Marušky, která jednoho dne zatouží po milostném románku. Prožívá jej s mladým elegantním darmošlapem v dalmatských lazních, kde také vše končí dokonalým fiaskem.