Soubor zobrazuje někdejší život na venkově v průběhu celého roku. Obrázky zachycují děti, zvířata, panímámy a pantáty, báby a dědky, přírodu v zimě a v létě. Kniha patří k základnímu fondu dětské literatury.
Vraždící losinská a šumperská bestie jménem Boblig, šílený inkvizitor a jeho ochránci, kníže Liechtenstein a olomoucký biskup téhož příjmení, vstoupili koncem 17. století do dějin jako tvůrci hrůzostrašného hororu monstrózních čarodějnických procesů, při nichž osobně fanatický mnohonásobný vrah Boblig fyzicky a psychicky zmasakroval, umučil, okradl o čest a majetek a nakonec zaživa upálil přes stovku nevinných obětí, včetně šumperského kněze, děkana Kryštofa Aloise Lautnera. Triumfující bestii nikdo nezastavil. Fanatismus a arogantní zvůle tehdejší moci vygenerovaly takovou institucionalizovanou hrůzu a davovou hysterii, že se nikdo nikoho nezastal. Vraždící triumfující bestialita změnila iracionalitu v realitu, v dokonalý horor o dokonalém zatmění rozumu. Tento sugestivní historický román, v němž se autorovi podařilo spojit faktografickou přesnost s vypravěčským umem, úspěšně zfilmoval režisér Otakar Vávra. Kaplického výpověď tak dostala to, o co autor vždy usiloval, lidovou dimenzi. 22-050-87
Mírem vestfálským roku 1648 skončila sice třicetiletá válka, ale neskončilo naprosto utrpení českého lidu. Naopak. Mír utvrdil i mezinárodně vítězství Habsburků v českých zemích a rozhodl na staletí boj uvnitř třídy feudálů - boj trvající od dob husitských - ve prospěch pánů. Dvoudílný román V. Kaplického je obrazem společnosti v době nejhlubšího temna, na sklonku 17. století. 5. vydání
Široce koncipovaná kronika o husitské době, v jejímž centru je historie prvních dvaatřiceti let husitského Tábora.
Povídky, které popisují život obyčejných lidí za 2.světové války v českých městech a na vesnicích. Občas na sebe povídky navazují.
"Ještě nehřmí" není nic jiného, než pohádka o mladých lidech, nad nimiž se slitovává život. Sjednocují se tu dvě vzácní spisovatelské vlastnosti: satira a citovost, proto toto dílo vyjadřuje osobnost Kaplického co nejplněji a ukazuje, čím tento autor ve skutečnosti je: romantickým satirikem. Román popisuje historii jedné třídy střední školy venkovského města. Čtenář dušemi studentů hledí do světa.
Františka Kramosila pouští z vězení za to, že stávkoval v továrně, kde pracoval. Vrací se domů do Hůrky za svou ženou a třemi dětmi. Po smrti své ženy odjíždí s dětmi do Augšpurku, kde si najde místo v jedné továrně. Bydlí u paní Rosenmüller, která si zamiluje jeho děti, ale vychovává je příliš silně pro náboženství. Jednoho dne přijdou v továrně na to, že je František socialista a vyhodí ho z továrny. Vrací se zpět do vlasti, ale jeho cesta domů končí neslavně.
Patnáct drobných historických povídek vypráví, vedle několika příběhů o popravě posledního hejtmana táborského, o útěku mladého Viléma Zajíce z Házemburka z řad křižáckých žoldnéřů, o králi Václavovi IV. a jiných postavách z českých dějin, hlavně o životě prostého, poddaného lidu, vysávaného robotou, dráby a šlechtou.
Satirický obraz maloměšťáků vystupňovaný až do grotesknosti přechází do humoristicky pojaté idyly.
Osudné následky pražské defenestrace a povstání českých stavů a bitvy na Bílé Hoře jsou hlavním námětem románu. Hlavní postavou je zemský lékař Matyáš Borbonius, na jehož osobě se promítá osud řady jeho současníků. Je obviněn z podpory stavovské politiky, ztrácí majetek a nakonecodmítne přestoupit na katolickou církev a musí uprchnout ze země. Zahrnuje to období 1620-27.
