Robert Silverberg

Už odmalička vášnivě četl. V roce 1956 úspěšně vystudoval anglickou literaturu na Kolumbijské univerzitě. Téhož roku se oženil s Barbarou Brownovou (v roce 1986 se rozvedl). Jeho druhou ženou se stala sci-fi autorka Karen Haberová v roce 1987. S tvorbou začal už ve svých nedospělých letech, kdy odesílal své příspěvky do různých sci-fi časopisů. V roce 1949 začal vydávat sci-fi fanzin Spaceship a o 4 roky později prodal svou první literární práci časopisu Science Fiction Adventures. Silverberg literárně debutoval v roce 1954 povídkou "Gorgon Planet" v magazínu Nebula. Ve stejný rok mu byl publikován první sci-fi román pro mládež Revolt on Alpha C. Sám přiznává, že šlo o dílo, které by co nejvíce splňovalo požadavky nakladatele . Příběh muže ve službách Hlídky je v duchu autorových oblíbených témat - nedůvěra v autoritu a v tradice. Ve svém raném literárním období se autor řídil potřebami trhu a často i dobovým vkusem čtenářů. Nevyužil naplno svůj talent, přesto vytvořil některé čtivé a přímočaré příběhy. O Robertu Silverbergovi se tvrdí, že průměrně napsal milion slov za rok , chrlil jeden příspěvek za druhým převážně do časopisů. V té době byl literární veřejnosti znám jako dobrý řemeslník, kterému chybí osobitost. Během první poloviny šedesátých let se pod patronátem Frederika Pohla (tou dobou šéfredaktora tří sci-fi magazínů, jenž mu poskytl tvůrčí volnost) postupně vypracoval na jednoho z nejnápaditějších a nejplodnějších autorů. Přestal se koncentrovat především na komerční stránku a vypracoval si vlastní osobitý styl. V tomto zhruba desetiletém období došlo v autorově tvorbě k prouhloubení charakterových vlastností postav. Nepolevil ve své vysoké produktivitě, ačkoli omezil publikování nežánrových a teoretických děl psaných pod pseudonymy. V roce 1959 ustal zájem o sci-fi literaturu a Silverberg dočasně přesunul své úsilí na jiné žánry. Jeho dílo čítá dvěstěpadesát erotických románů, okolo sta beletristických děl a nespočet povídek. Po roce 1972 se autorův zájem odvrací od sci-fi a po dvou románech The Stochastic Man a Shadrach in the Furnace následuje několikaletá pauza, jež ukončila spisovatelovo nejsilnější období. V tomto období se stává významným sestavovatelem antologií, v letech 1974-1976 byl jako editor po tři roky za sebou nominován na cenu Hugo . Po čtyřleté odmlce se vrátil k psaní fantastiky románem Hrad lorda Valentina (angl. Lord Valentine's Castle, 1980), v němž je detailně zpracováno prostředí planety Majipoor. Tento postup se stává charakteristickým pro toto pozdější období tvorby. V osmdesátých letech se autor věnuje historické fantastice, i v povídkové tvorbě. V rámci ambiciózního projektu transformoval Robert Silverberg trojici známých povídek Isaaca Asimova do románové podoby. Jde o následující povídky: "Soumrak" (angl. "Nightfall") - rozšířena do románu Příchod noci (angl. Nightfall) "Ošklivý chlapeček" (angl. "The Ugly Little Boy") - rozšířena do románu Dítě času (angl. Child of Time) "Dvousetletý člověk" (angl. "The Bicentennial Man") - rozšířena do románu Pozitronový muž (angl. The Positronic Man)Za své literární díla si vysloužil 5x cenu Nebula (přičemž byl 20x nominován) a 4x cenu Hugo (27 nominací). Soupeřil (a často prohrával) hlavně s Isaacem Asimovem. V roce 1999 byl jako živoucí legenda uveden do Síně slávy science-fiction autorů , roku 2003 získal cenu L.Rona Hubbarda a roku 2004 mu byl po zásluze přiznán titul velmistra žánru, nejvyšší možné žánrové ocenění . V roce 2007 se stal prezidentem Fantasy Amateur Press Association. Publikoval i pod pseudonymy Calvin M. Knox, Richard Greer, Bob Silverberg, Charles D. Hammer, David Challon, David Osborne, E. K. Jarvis, Hall Thornton, Ivar Jorgensen, Ivar Jorgenson, Ralph Burke, Alexander Blade, Clyde Mitchell, Gordon Aghill, Leonard G. Spencer, Robert Randall, S. M. Tenneshaw, Robert Arnette, Webber Martin, Dirk Clinton, Warren Kastel, T. D. Bethlen, George Osborne.