Vladimír Nezkusil
13. duben 1935 – 30. březen 2009
Teoretik literatury pro děti a mládež, didaktik, autor učebnic literatury Otec byl úředníkem finanční správy. Gymnázium Nezkusil navštěvoval v Brně a Praze-Libni (maturita 1953). Po studiu češtiny a ruštiny na FF UK (1958 diplomová práce Vrcholné období v próze Viléma Mrštíka) se stal pedagogem. V Praze učil nejprve krátce na ZŠ, v letech 1959–1962 na školách středních, od roku 1962 byl zástupcem vedoucího a později vedoucím odborného učiliště ČSA v Praze-Ruzyni. Titul PhDr. získal 1967, titul CSc. 1969 prací Spor o specifičnost dětské literatury (školitel Milan Jankovič). Od roku 1968 působil na pražském Gymnáziu Arabská, v letech 1991–2000 jako zástupce ředitele. V roce 2000 odešel do důchodu, nadále však učil na Gymnáziu Arabská (do 2001) a na Gymnáziu v Truhlářské ulici (do 2007). V první polovině 90. let vedl externě seminář na FF UK, později na PedF UK. Spolupracoval s nakladatelstvím Albatros, po roce 1989 s nakladatelstvím Fortuna. Připíval do periodik Zlatý máj (debut 1960), Český jazyk a literatura, Impuls, Česká literatura, Literární měsíčník, Učitelské noviny, Rodina a škola, Mladá fronta, Svobodné slovo aj. – Užíval šifry: -nk-, V. N. Nezkusilovo teoretické zaměření se projevovalo nejen v jeho studiích o literatuře pro děti a mládež, ale také v kritikách polemizujících s utilitárním chápáním této literatury i s podbízením se mladému čtenáři. Ve své prvotině Spor o specifičnost dětské literatury se pokusil – inspirován prací Jana Mukařovského – vypořádat s otázkami funkce a estetické hodnoty dětské literatury, později věnoval pozornost zejména problematice jednotlivých druhů a žánrů. V metodologicky zaměřených Studiích z poetiky pro děti a mládež se zabývá především problematikou literatury pro nejmenší, střídá ryze teoretické úvahy s konkrétními rozbory, stále však obecně zaměřenými. Přínos Nezkusilovy snahy o postižení specifičnosti literatury pro děti spočívá v jeho schopnosti vztahovat ji k problematice literatury jako takové a zároveň překračovat úzce literární perspektivu soustavným zřetelem k tomu, jakou roli hraje četba v duševním zrání dítěte. Novátorské jsou Nezkusilovy učebnice literatury pro základní školu, které omezují výkladové partie, potlačují faktografické údaje a prostřednictvím námětů k úvahám a činnostem, vážícím se k rozsáhlým ukázkám z beletrie, vedou žáky k osobně zaujatému zamyšlení nad textem. Na vyšší úrovni je tato koncepce realizována v učebnicích a čítankách pro čtyřletá gymnázia. Své pojetí výuky literatury Nezkusil představil též v řadě teoretických studií z literární didaktiky.