John M. Owen Knihy

Focusing on the relationship between democracy and peace, the author argues that peace is constructed through democratic ideas and institutions. He examines ten historical cases from US diplomatic history, starting with the Jay Treaty in 1794 and concluding with the Spanish-American War in 1898, to test his theory. The author also contends that a world comprised solely of liberal democracies may not guarantee peace, as the absence of illiberal states could hinder recognition among liberal states, reducing their motivation to maintain peaceful relations.

"Owen is generous, rational and balanced ... [H]e is astute enough to understand the vast real-world differences that block the resolution of conflict."--Publishers Weekly.

The book delves into the ideological struggles within the Muslim world, arguing against the notion that violence is inherent to Islam or solely a result of U.S. intervention. It presents a broader perspective, highlighting that these conflicts are part of a long-standing pattern in international relations, tracing back to the emergence of the modern European state. By examining these dynamics, it seeks to provide a deeper understanding of the complexities shaping contemporary global politics.

Ze tří ústředních ideologií 20. století – fašismu, komunismu a liberalismu – přežila jen ta poslední. Došlo tak k podivné situaci, kdy zastánci liberalismu mají ve zvyku zapomínat, že se také jedná o ideologii, a nikoli o přirozené a konečné vyústění politického vývoje lidské společnosti. Jak ve své provokativní knize připomíná její autor, Patrick Deneen, liberalismus je založen na protikladech: bije na poplach v boji za rovná práva, a přitom zároveň pomáhá prohlubovat materiální nerovnost; jeho legitimita je založena na společenském konsenzu, a přitom svým důrazem na soukromé záležitosti odrazuje od plnění občanských závazků; ve svém tažení za autonomii jednotlivce dal vzniknout nejrozsáhlejšímu a nejkomplexnějšímu státnímu systému v historii lidstva. Deneen zde čtenáře konfrontuje se znepokojivým varováním, že dostředivé síly, které dnes působí na naši politickou kulturu, nejsou povrchovými vadami, ale základními rysy systému, jehož úspěch zároveň plodí jeho selhání.