Dhuoda

Dhuoda byla francká šlechtična, která žila v polovině 9. století. Pro svého šestnáctiletého syna Viléma, který právě přišel ke dvoru Karla Holého, napsala Příručku (Liber Manualis).

V předmluvě této knihy Dhuoda podává zprávu o tom, že se 29. června 824 v Cáchách provdala za vévodu Bernarda za přítomnosti jeho příbuzného, císaře Karla Velikého, a císařovny Judity. Pomáhala svému manželovi v jeho záležitostech ve španělské marce, která se v té době nazývala Septimánie, a 29. listopadu 826 přivedla na svět syna, jenž dostal jméno Vilém po dědečkovi, bratranci Karla Velikého, který na konci života založil opatství v Gellone (Saint-Guilhem-le-Désert). V roce 827 vévoda Bernard zvítězil nad Araby a byl jmenován komořím (camerarius) v Cáchách. Svoji ženu usadil v Uzès, když ji předtím požádal, aby mu pomohla s vypůjčováním peněz od židů – jedná se o první známý příklad v této oblasti. Bernard zajíždí do Uzès jen zřídka. Byl zde zřejmě po smrti Ludvíka Pobožného, protože Dhuoda nás zpravuje o tom, že se jí 22. března 841 narodil druhý syn. Zároveň píše, že jméno svého chlapce ani nezná, protože Bernard ho nechal ještě před jeho křtem odvézt biskupem Elephantem, aby se sám postaral o jeho výchovu. V Příručce Dhuoda žádá Viléma, aby její knihu bratříčkovi přečetl, až bude starší. Dhuoda zůstává sama a jistě se dovídá o nesvárech mezi dědici Ludvíka Pobožného, ale zmiňuje jen v několika narážkách tyto neshody „v království a ve vlasti“. Do psaní Příručky se pustila 3. prosince 841 a podle vlastních slov ji dokončila 2. února 843, v roce dělení francké říše ve Verdunu.