De stille strijd
- 197 stránek
- 7 hodin čtení



Třináct Nabokovových kratších próz, jež vycházejí pod názvem Třináct do tuctu, dokazuje nejen spisovatelovu schopnost vystavět ucelený příběh na omezené ploše povídky, ale i jeho suverénní zacházení s jazykem (kromě autorovy rodné ruštiny byly některé napsány anglicky, a jedna dokonce francouzsky). Naplno se v nich zračí celá šíře spisovatelova talentu: od elegicky jímavých próz, evokujících nezachytitelnost vzpomínky a touhu po ztraceném bezpečí dětství, až po texty využívající bizarní obraznost a rušící tradiční chápání času. Přestože zahrnuté texty často nesou alegorický, mnohdy až groteskní ráz, společného jmenovatele všech těchto próz lze vidět v citlivém zájmu o neopakovatelnost lidské existence – tedy v motivu, který je pro autorovu tvorbu typický....
Výstřední románová zpověď čtyřicátníka Humberta Humberta o jeho zničující erotické posedlosti kouzlem „nymfičky“ Dolores Hazeové vzbudila krátce po svém vzniku bouři odporu i nemístná očekávání, aby pak zajistila svému autorovi celosvětový věhlas a postupně začala být chápána jako mistrovsky komponované mnohovrstevné pojednání na téma smyslnosti, lásky a hříchu, prosycené pro Nabokova typickou slovní virtuozitou, humorem i ironií.