Auguste Piccard

Švýcarský vědec, fyzik a vynálezce batyskafu. Piccard a jeho dvojče Jean Felix se narodili ve švýcarské Basileji. už jako dítě se zajímal o vědu, začal studovat na ETH v Curychu, v roce 1922 se stal profesorem fyziky na univerzitě v Bruselu. Ve stejném roce se mu narodil později neméně slavný syn Jacques. Auguste Piccard se v roce 1927 účastnil Solvayovy konference.

Rekordman v balónu

August Piccard byl označován jako průkopník moderního výzkumu ve stratosféře. První svůj let v obyčejném balónu absolvoval již roku 1912.

V roce 1930 se rozhodl studovat ve velké výšce kosmické záření. Balon plněný vodíkem o objemu 14 tisíc krychlových metrů a váze 700 kg byl dobře připraven. Gondola balónu byla vytápěna s pomocí slunečního záření a mohla se otáčet ke Slunci buď tmavou, či bílou stranou. Kvůli nepříznivému počasí byl let odložen. Piccard a jeho asistent Paul Kipfer se stratosférickým balónem FNRS-1 chystali ještě v Ausburgu na balónu 27. května 1931 různé úpravy (těsnost), když se balón závanem větru utrhl, vystoupal s nimi do výšky 15 785 m. Nefungovala regulace teploty a tlaku, měřicí přístroje, pak začal docházet kapalný kyslík. Až při západu Slunce ochlazený balón začal klesat a přistál na ledovci v Rakousku.

Už další rok, 18. srpna 1932 profesor Piccard s belgickým fyzikem Maxem Cosynsem podruhé vzlétl v balónu, tentokrát ze švýcarského města Dübendorf. Dosáhli nového světového rekordu – 16 940 metrů, celkem Piccard uskutečnil 27 letů a jeho poslední rekord měl hodnotu 23 000 m.

Rekordman s batyskafem

Piccard se zabýval vývojem batyskafů (FNRS-2 a Trieste), k hloubkovému výzkumu moří. Batyskaf Trieste postavený podle Piccardova projektu se poprvé ponořil v roce 1954, v roce 1960 dosáhl rekordní hloubky téměř 11 000 m.

Otcovým jménem pojmenoval jeho syn Jacques Piccard turistický mezoskaf Auguste Piccard (PX-8), který byl uveden do provozu na Ženevském jezeře v rámci Schweizerische Landesausstellung (EXPO 1964).