Bernard Guilbert Guerney Pořadí knih (chronologicky)

Gogolovy Mrtvé duše jsou téměř jistě docela jiný román, než jste si dosud představovali. Tryská z něj svobodná, radostná energie uměleckého díla, které je první určitého druhu a nemá tedy vzor, jemuž by se snažilo vyrovnat nebo který by mělo napodobit. Setkáváme se zde s fantazmagorickými, rychle se měnícími obrazy, přetékajícími roztodivnými postavami a jevy. Skutečnost obdařená kvalitami až halucinogenními místy překotně proráží hranice reálného světa. Autor po právu mluvil o tomto románu jako o básni v próze, protože měnlivý tón a neodolatelný rytmus vět opravdu napomáhá sugestivnímu líčení svébytných individuálních postav i jevů. Jde o jedno z mála mistrovských děl, jejichž četba navždy změní způsob, jakým člověk vidí další knihy – a také život. Jen prosím neposlouchejte ty fádní učitele, kteří si tuhle nakažlivou grandiózní frašku spletli s pouhým satirickým líčením společenských poměrů.

Román Doktor Živago, dlouhá léta ve vlasti autora i u nás obestřený fluidem zakázaného, vyvolal rozruch a paniku hned v r. 1956, kdy jej Pasternak dopsal a nabídl k uveřejnění. Neuspěl. O rok později vyšel rusky v Itálii, zanedlouho pak italsky, anglicky, švédsky, norsky, francouzsky a německy. Roku 1958 byla spisovateli udělena Nobelova cena, kterou však byl donucen odmítnout… Jednotlivé části románu zachycují klíčové okamžiky života titulního hrdiny Jurije Živaga, spojené s významnými společenskými událostmi v Rusku: 1905 – ruská revoluce a stávky dělníků, první světová válka, revoluce 1917, porevoluční vývoj. Jako červená nit se románem vine láska, děj je rovněž prostoupen úvahami o smyslu života a umění. Mimořádnou roli sehrává v díle náhodná osudovost, která vstupuje do životů jednotlivých postav a vzájemně je propojuje. Podle románu byl r. 1965 natočen úspěšný film ověnčený pěti Oscary....