Suzanne Simard
Suzanne Simardová je kanadská vědkyně a univerzitní profesorka.
Narodila se v kanadské provincii Britská Kolumbie a vzdělání získala na Univerzitě Britské Kolumbie a doktorát v oboru lesních věd na Oregonské státní univerzitě. V současnosti vyučuje na Lesnické fakultě Univerzity Britské Kolumbie ekologii lesa a žije ve městě Nelson. Je považována za průkopnici v oblasti rostlinné komunikace a inteligence, její TED Talks zhlédlo více než deset milionů lidí po celém světě.
„Začala jsem tedy podnikat výzkumné výpravy, abych zjistila, kde jsme se tak šeredně spletli, a abych rozlouskla záhadu, proč se krajina sama zahojí, když jí k tomu dáme prostor — jak jsem viděla v případě vlastních předků, kteří káceli lehčí rukou. Bylo zvláštní, téměř strašidelné, jak se má práce prolínala s mým osobním životem a splývala s ním tak důvěrně jako prvky ekosystému, které jsem zkoumala.“
Je známá díky výzkumu, který provedla na podzemních sítích lesů charakterizovaných houbami a kořeny. Studuje, jak tyto houby a kořeny usnadňují komunikaci a interakci mezi stromy a rostlinami v ekosystému. V rámci komunikace mezi stromy a rostlinami dochází k výměně uhlíku, vody, živin a obranných signálů mezi stromy. Je také vedoucím iniciativy TerreWEB, která je zaměřena na školení postgraduálních studentů a postdoktorandů ve vědě o globální změně a její komunikaci.
Použila vzácné izotopy uhlíku jako indikátory v polních i skleníkových experimentech k měření toku a sdílení uhlíku mezi jednotlivými stromy a druhy a zjistila například, že bříza a douglaska sdílejí uhlík. Břízy dostávají uhlík navíc z douglasek, když břízy ztratí listy, a břízy dodávají uhlík douglaskám, které jsou ve stínu.
Její kniha Finding the Mother Tree tvrdí, že lesní ekologie jsou vzájemně závislé na myceliu hub. Tvrdí, že stromy (a další rostliny) si vyměňují cukry prostřednictvím svých příslušných kořenových systémů a prostřednictvím vzájemně propojených myceliálních struktur hub, aby sdílely (a občas obchodovaly) mikroživiny.