Vladimir Favorsky Knihy

S přesvědčením, že překladatel má sloužit autorovi (a že to v českém básnickém překladatelství bývá příliš často naopak), předkládá Miloslav Uličný veřejnosti své verze 154 Shakespearových Sonetů, v nichž se snaží najít cestu mezi adekvátností (věrností originálu) a přijatelností (českým územ). Občas užije archaismus - vždyť autor ty své cukrové znělky napsal před více než čtyřmi sty lety -, ale nikdy nechce lacině aktualizovat, přidávat na expresivitě či histriónsky dramatizovat nebo naopak šedivě nivelizovat styl génia. V jeho službách chce být i služebníkem českého čtenáře, který má zajisté právo poznat kteréhokoliv cizojazyčného autora nikoli v přestrojení, nýbrž v šatu, jaký měl na sobě ve chvíli, kdy promlouval svou mateřštinou.