Geneviève Rodis Lewis Pořadí knih (chronologicky)

This major intellectual biography illuminates the personal and historical events of Descartes's life, from his birth and early years in France to his death in Sweden, his burial, and the fate of his remains. Concerned not only with historical events but also with the development of Descartes's personality, Rodis-Lewis speculates on the effect childhood impressions may have had on his philosophy and scientific theories. She considers in detail his friendships, particularly with Isaac Beeckman and Marin Mersenne. Primarily on the basis of his private correspondence, Rodis-Lewis gives a thorough and balanced discussion of his personality. The Descartes she depicts is by turns generous and unforgiving, arrogant and open-minded, loyal in his friendships but eager for the isolation his work required. Drawing on Descartes's writings and his public and private correspondence, she corrects the errors of earlier biographies and clarifies many obscure episodes in the philosopher's life.

Passion en morale se dit des différentes agitations de l'âme selon les divers objets qui se présentent à ses sens. Les philosophes ne s'accordent pas sur le nombre des passions (...). Voyez surtout M. Descartes qui a fait un beau traité des Passions d'une manière physique. (Dictionnaire de Furetière).

Rozprava o metodě, vrcholné dílo Reného Descarta, byla vydána roku 1637 v Leidenu. Roku 1656 byla v Amsterdamu přeložena z francouzštiny do latiny. Plný titul knihy zní Rozprava o metodě, jak správně vést svůj rozum a hledat pravdu ve vědách (francouzsky Discours de la méthode pour bien conduire sa raison, et chercher la verité dans les sciences). Její první vydání bylo anonymní, protože Descartes měl obavy ze záporných reakcí na své revoluční názory, které v knize popsal; v době procesů s Galileem Galileim a dalších byly takové obavy namístě. Původně byla kniha vydána společně s dalšími spisy pod titulem Plán všeobecné vědy schopné povznést naši povahu na nejvyšší stupeň dokonalosti, potom Dioptrika, Meteory a Geometrie, Descartes se zde vyznává ze svých poznatků a své poutě za nimi. Ve spisech následujících po samotné Rozpravě pak čtenářům ukazuje, jak metodu využít v praxi. Spisek o geometrii je prvním výkladem o kartézské soustavě souřadnic. Rozprava vyvolala poměrně rozmanité reakce, výměny názorů a diskuze se o ní vedly po celé Evropě. Jejím důsledkem bylo např. zakázání Descartových přednášek v Holandsku či vyvolání soudního procesu proti němu.