Posledními rekruty povolanými nacisty byly zčásti děti. Jedním z nich se stal Hamburčan Günter Lucks. V březnu 1945 šestnáctiletého nováčka zařadili do jednotky SS a nasadili na frontu u Vídně. Dítě bojovalo, zabíjelo - a upadlo do sovětského zajetí. Začala několikaletá odysea řadou táborů - a neuvěřitelný příběh, který v Moskvě vyústil ve velkou tragickou lásku.
Günter Lucks Knihy





Hitlerův rudý mládežník – dětství mezi komunismem a hákovým křížem
- 208 stránek
- 8 hodin čtení
Obraz rodiny z dělnického okrsku ve východním Hamburku ve 30. letechOtčím komunista, otec dokonce člen Svazu rudých frontových bojovníků.Jeden děda monarchista, druhý komunistický krejčí, strýc sociální demokrat.Nevlastní matka vyznává Hitlera. A malý Günter chce znenadání k otcově zděšení vstoupit do Hitlerjugend.Günter Lucks vypráví příběh svého dobrodružného dětství mezi extrémy. Líčí zaniklé velkoměstské prostředí, které dnes stěží ještě může zaznamenat jiný přímý svědek dění.
Hitlerova dětská armáda
- 200 stránek
- 7 hodin čtení
Bylo jim teprve šestnáct let. Z Hitlerových chlapců vycepovali v rychlokursech vojáky, aby je pak na jaře 1945 povolali do Waffen-SS a nasadili do dávno prohrané války. Tyto děti ale nebyly v žádném případě „bojeschopné“, natož aby se staly „mužstvem“. Režim zneužil jejich horlivosti, za niž chlapci zaplatili vysokou cenu. Kniha obsahuje příběhy svědků doby, pamětníků málo známé kapitoly druhé světové války. Autoři vylíčili osudy osmi z nich.
Zehn Tage im Juli
Wie ich den Bombenkrieg auf Hamburg überlebte
Im Juli 1943 vergehen weite Teile von Hamburg im Bombardement der „Operation Gomorrha“. Günter Lucks überlebt das Grauen als 14jähriger knapp, sein zwei Jahre älterer Bruder Hermann kommt darin um. In seinem neuen Buch schildert Lucks zusammen mit Harald Stutte jeden der zehn Tage dieser Bombenangriffe: die Nächte im Luftschutzkeller, die Tage nach den Angriffen, die Ängste und Hoffnungen der Menschen, „Brandwachen“ im Postgebäude, wie die Verhalten bei Bombeneinschlag in Schule und Lehre thematisiert wurde, der Umgang mit den „Volksgasmasken“, die Gerüchteküche und vieles mehr. Im Kontext des Bombenkriegs erzählt 75 Jahre nach Kriegsende einer der letzten lebenden Zeitzeugen.