Ilse Weber
11. leden 1903 – 6. říjen 1944
Ilse Weberová se narodila v roce 1903 ve Vítkovicích u Moravské Ostravy v židovské rodině a již ve 20.a 30.letech 20.století vydala jako německy píšící autorka tři knížky pro děti. Psala též scénáře dětských pořadů pro ostravský a později i pražský rozhlas, překládala české básně do němčiny i německé básně a písně do češtiny. V roce 1942 byla s mladším synem Tomášem (1934) a manželem Willim deportována do terezínského ghetta. Staršího syna Hanuše (1931) poslala díky akci Nicholase Wintona do Anglie ke své přítelkyni Lilian von Löwenadler. V Terezíně se přihlásila jako ošetřovatelka a pracovala jako vedoucí dětské marodky. Pro posílení a útěchu spoluvězňů skládala básně a písně, které se šířily ghettem. Mezi její nejznámější zhudebnělé básně patří Wiegala (Ukolébavka), Toulám se Terezínem, Buď sbohem, kamaráde! nebo báseň Dopis mému synovi, Ovce z Lidic či Ukolébavka z transportu do Polska. Ilse Weberová se v říjnu 1944 dobrovolně přihlásila k transportu dětí z marodky do Osvětimi, do něhož byl zařazen i její syn Tomáš, a bezprostředně po příjezdu do vyhlazovacího tábora byla i se všemi dětmi zavražděna v plynové komoře.
kniha Kdy skončí naše utrpení