Alberto Vojtěch Frič

Alberto Vojtěch Frič (8. září 1882, Praha – 4. prosince 1944, Praha) byl český etnograf, botanik, cestovatel a spisovatel. Jihoameričtí Indiáni ho nazývali Karai Pukú tj. česky Dlouhý lovec. V Evropě byl znám také jako Lovec kaktusů.

Alberto Vojtěch Frič se narodil jako syn známého právníka a náměstka primátora. Matka pocházela z bohaté rodiny v Roudnici. Alberto byl již od dětství velmi samostatný, originální a usiloval o samostatné rozhodování v životě. Celý život se musel potýkat s měšťáckými tradicemi, dogmatismem a intrikami.

Již jako chlapec získal A. V. Frič první kaktus a objevil krásu cizokrajných rostlin. Začal shánět další, i když to nebylo snadné, ale když měl již pěknou sbírku, známí mu ji nechali zmrznout. Proto se rozhodl poznat rostliny v jejich přirozeném prostředí.

Ameriku navštívil Frič celkem osmkrát. Na jeho první cestu mu přispěl jeho otec doufaje, že ho to vyléčí z podobných dobrodružství. Dosáhl však pravého opaku. Alberto zamířil do Brazílie, často do míst, kam se neodvážili ani sami Brazilci. Zaměřil se na studium tropických rostlin a po návratu do Prahy uspořádal úspěšné přednášky.

Na další cestu se A. V. Frič vydal již lépe připraven. Byl pravděpodobně jediný Evropan, kterému se podařilo navázat kontakt se zdejšími Indiány a získat si u nich autoritu.

Fričovy cesty narážely nejen na nedostatek financí, ale narušila je i 1. světová válka. Fričovi se nakonec podařilo vyhnout se vojenské službě, ale celou válku byl nucen přečkat ve své vile Božínce. O své úspory přišel vinou vysoké inflace. Po 1. světové válce se Frič oženil a v roce 1922 se mu narodil syn Ivan. Ze své poslední cesty se vrátil v roce 1929.

2. světovou válku nesl Frič velmi těžce. Stavěl se statečně proti fašismu, kvůli tomu měl problémy s Německem již od roku 1935. Konce války se nedožil. Tento vědec a statečný člověk, kterého nezlomilo ani gestapo, zemřel na následky tetanu. Věděl, že Indiáni ho léčí pomocí jedu kurare, lékaři mu nedovolili takový způsob léčby povolit