Jan Karel Čemus
Také znám/a jako: Vladimír Jenka | Vladimír Janko
Jan Karel Čemus se narodil 28. 1. 1895 v Horních Mokropsech u Prahy, roku 1913 maturoval na reálném gymnáziu v Praze a poté úspěšně absolvoval elektrotechniku na tamějším Českém vysokém učení technickém. Jako mladý inženýr pracoval u různých firem, a ve 30. letech 20. století provozoval dokonce samostatnou technickou kancelář. Za 1. čs. republiky také hodně cestoval, zejména po Itálii, Jugoslávii a Německu. Od roku 1925 pravidelně publikoval, zpočátku především odborné technické články, později beletrii. V Národní politice a v Právu lidu, tehdy předních celostátních denících, vedl rubriku Motoristická hlídka, v dalších časopisech publikoval fejetony, literární kritiky, povídky a romány na pokračování. Rovněž překládal beletrii i odbornou literaturu z angličtiny, francouzštiny, němčiny a italštiny. Věnoval se též grafice a skládal drobné klavírní opusy, uváděné zejména v rozhlase. Po likvidaci Československa nacionálně-socialistickým Německem se zapojil do odboje, již v roce 1939 byl však zatčen a vězněn gestapem. Po svém propuštění se živil jako učitel cizích jazyků a psal knihy V roce 1945 odešel do Liberce a nakonec se 1. května 1952 usadil v Kadani, aniž se nějak výrazně zapojoval do kulturního života. Nový komunistický režim mu byl cizí a navíc jeho knihy nebyly podle nových socrealistických cenzorů vhodné pro mládež (v dobách uvolnění mu vyšly pouze dvě knihy v reedici). Zemřel 11. 11. 1969 v Kadani. Zvláštní kapitolu jeho díla tvoří odborná literatura, která se svého času těšila obrovské popularitě. V roce 1926 publikoval Čemus svůj Úvod do radiofonie, populární nástin radiotelefonie doplněn roku 1929 knižní studií Poruchy v radiofoni. Ve velkých nákladech vycházely jeho knihy o využití elektřiny a strojů v moderním zemědělství, značný ohlas měla příručka pro automobilisty Poruchy a opravy automobilů z roku 1931. Nejplodnější však byla jeho činnost beletristická, zaměřená na mládež: v letech 1939 až 1943 Čemus publikoval více než dvacet knih, doprovázených převážně ilustracemi Miloše Nováka. Z doby okupace jsou to např. humoristický román Tajný spolek SNOŠ (1939), román o dobrodružství tří chlapců Skalní hnízdo (1941), román Pod klenbou pralesa (1941) o putováni českého hocha jižní Amerikou, životopisný román o Františku Křižíkovi Frantík vynálezce (1943), naučné dobrodružné romány Bratři Drátové (1943) a Bratrstvo síly (Praha 1944) nebo chlapecké dobrodružné romány Jezero na Vysočině (1944) a Chata děsu (1944), která vyšla znovu až roku 1991 v Brně. Z roku 1944 pochází též kuriózní básnická sbírka Písně práce. Prosté básně o práci a strojích jež jsou dokladem Čemusovy posedlosti moderní technikou. Za okupace si získala popularitu i jeho kniha pro dospělé, detektivka Zimomřivý člověk (1942), další detektivní romány publikoval pod pseudonymy Vladimír Jenka a Vladimír Janko v sešitových edicích Rodokaps, Rozruch apod. Po 2. světové válce Čemus psal a publikoval další chlapecké romány, některé i s válečnou tématikou, jako například Ostrov Bohemia (1945), Obrněný vlak (1946), Pancéřové pěsti (1947), automobilistický román Společnost na kolech (1946), dále dobrodružné romány Ranč nad Vltavou (1947) a Od hor k moři (1948), V roce 1946 vyšla rovněž jeho dětská encyklopedie Svět elektřiny. Kniha o elektřině a o jejich divech pro mladé kutily a první díl zamýšlené autobiografické trilogie Ubitá generace, a sice pod názvem Muži bez límečku.
Lexikon české literatury 1