The text is accompanied by some 300 drawings and sketches by Engelmann and Wittgenstein, virtually all preserved perspectives and plans, and drawings and watercolors of the villa's interior and original furnishing.
The power of Ludwig Wittgenstein's genius, which had such a significant effect upon the course of Western philosophy, meant that for him nothing was trivial or of secondary importance. Between 1926 and 1928, in partnership with the architect Paul Engelmann, he designed and built a house in Vienna - the Kundmanngasse - for his sister Margaret Stonborough. Although Engelmann was an experienced architect and a former pupil of Adolf Loos, Wittgenstein dominated the project and is credited with the design: which is described as an elegant and austere example of early Modernism.
Poznámky o barvách, jeden z posledních Wittgensteinových textů, jsou ojedinělou ukázkou „případové studie“, v níž se pojednává o konkrétním předmětu. Wittgenstein se zaměřuje na „jazykové hry“, které s barvami hrajeme. Z této perspektivy řeší tradiční otázku počtu základních barev, probírá různé kontexty (různý smysl), v nichž o „barvách“ hovoříme, nebo zvažuje možnou kulturní relativitu slovníků barev. Velkou pozornost věnuje také s barvami úzce spjatému fenoménu barvosleposti. Poznámky o barvách předvádějí šíři a rozmanitost významů, kterých v našem každodenním jazyce výrazy pro barvy nabývají, a v tomto ohledu jsou přímou antitezí jednotné koncepce barvy jako obecné formy předmětů, kterou Wittgenstein předložil ve svém prvním velkém díle, Logicko-filosofickém traktátu.