Pavlík Karel

Rudolf Kalčík (13. 9. 1923 v Berehově, Ukrajina - 15. 2. 1980 v Praze) byl prozaik, filmový scenárista, autor ideově a tematicky vyhraněných děl, situovaných především na Šumavu.

Pocházel z rodiny státního zaměstnance. V šesti letech ztratil matku, proto pobýval u příbuzných v jižních Čechách. Jeho otec se přestěhoval do Nového Bohumína, kde mladý Kalčík začal studovat gymnázium. Ve studiu pak pokračoval v Českém Krumlově a v roce 1943 dokončil studia v Českých Budějovicích, kde byl také další dva roky totálně nasazen.

Po 2. světové válce, v roce 1945 se stal členem KSČ a začal studovat na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, obor čeština, filozofie. Studia ukončil v roce 1950. Po studiích absolvoval dva roky základní vojenskou službu u pohraniční stráže, což mělo vliv na jeho literární tvorbu. V začátcích své spisovatelské dráhy (a rovněž v závěru) psal pod několika pseudonymy a ve spolupráci s jinými autory.

V letech 1952 - 54 působil jako učitel ve Veltrusích nad Vltavou. V roce 1954 nastoupil jako redaktor časopisu Československý voják, kde pracoval 20 let. Zároveň byl externím nakladatelským lektorem a předsedou redakční rady nakladatelství Naše vojsko.

Od počátku 70. let 20. století se aktivně podílel na činnosti Svazu českých spisovatelů. Redigoval Literární měsíčník, vykonával funkci tajemníka literárního odboru Svazu českých spisovatelů a předsedy Českého literárního fondu. Díky svým funkcím mohl hodně cestovat do zahraničí.

Vedle vlastní novinářské a beletristické tvorby se soustřeďoval především na péči o mladé začínající autory. V roce 1978 byl jmenován zasloužilým umělcem.