Vernor Vinge
2. říjen 1944 – 20. březen 2024
Americký matematik a přední autor hard-SF, narozen 2. 10. 1944 ve Waukeshi, stát Wisconsin. Do žánru vstoupil povídkou Apartness (1965) v britském magazínu New Worlds a je třeba dodat, že úspěšně, o rok později byla povídka otištěna ve značně uznávané ročence Terryho Carra a Donalda E. Wollheima. Do konce 60. let stihl publikovat šest kratších prací, úctyhodný výkon na jinak velmi sporadicky publikujícího autora. V roce 1972 získal titul profesora matematiky a právě povolání přednášejícího vědce ho v následujících letech zaměstnalo natolik, že se psaní beletrie stalo pouze vzácně provozovanou zálibou. V letech 1972 až 1979 byl manželem neméně známé SF autorky Joan D. Vinge. Do roku 2002 přednášel počítačové vědy na univerzitě v kalifornském San Diegu, v současnosti je v důchodu a hodlá se plně věnovat psaní.
Soubor Grimm´s World (1969) obsahuje vedle již dříve vydané novely The Impostor Queen (Orbit 4, ed. Damon Knight 1968) také novelu The Feral Child (1969) a v rozšířeném vydání je pod názvem Tatja Grimm´s World (1987) obohacen ještě o vřele přijatou povídku The Barbarian Princess (Analog 1986-nom. Hugo). Celkem konvenční SF příběh se odehrává na izolované pozemské kolonii, jejíž společnost degradovala na středověké poměry díky zoufalému nedostatku kovů. Příběh se soustředí na vzestup Tatjy Grimmové až na pozici vládkyně nejmocnějšího národa planety, jejím největším úspěchem je však navázání kontaktu s mezihvězdnou civilizací pravidelně navštěvující přilehlou vesmírnou oblast. Otázkou však zůstává, zda se odlišné záměry těchto tvorů podaří sladit s cíly kolonie tak, aby z toho měly obě strany dostatečný prospěch. Následoval román či na dnešní poměry spíše novela The Witling (1976), dnes již téměř zapomenuté dílo, které v porovnání s pozdějšími pracemi znatelně ztrácí, i když i zde lze nalézt celou řadu zajímavých nápadů. Jde o příběh posádky průzkumného plavidla vyslaného na svět obydlený zdánlivě primitivními humanoidy. Loď je po náhodném střetu s domorodci zničena, přičemž najevo vychází překvapivá schopnost teleportace, kterou jsou zdejší obyvatelé nadáni. Uspořádání planetární společnosti se ukáže být tímto všeobecným talentem do hloubky ovlivněno a právě četné postřehy postupně odkrývající možné důsledky podobně rozvinuté civilizace jsou patrně nejzajímavějším rysem tohoto románu.
Vingeho reputace se zvýšila po vydání novely True Names (Binary Star 5, ed. James R. Frenkel 1981-nom. Hugo a Nebula), dnes již klasického hard-SF díla, které si snad jako první blíže všímá nastupujícího fenoménu celosvětové počítačové sítě. Novela vzbudila pozornost nejen v řadách fanoušků žánru, ale pronikla i do tehdy se rychle rozrůstajícího tábora počítačových příznivců, později byla označena za základní dílo právě se rodícího kyberpunku. Od té doby lze každou z Vingeho prací označit za výbornou, kvalitativní vzestup je viditelný do té míry, že se stal terčem žertu, v němž se tvrdí, že některý z následujících románů v budoucnu dozajista obdrží Nobelovu cenu za literaturu. Později byla novela vydána také v souboru True Names and the Opening of the Cyberspace Frontier (2001, sp. James R. Frenkel) a doplněna úvahami o budoucím vývoji internetu. Jedním z možných důsledků tohoto rozvoje je podle autora vytvoření tzv. singularity, tedy zrodu inteligence vyšší než je lidská. Možností vzniku singularity je podle Vingeho víc, jak dokládá upravený přepis vědecké přednášky The Technological Singularity (Whole Earth Review 1993, č. Singularita-Živel 19/2001). Předpoklad existence bodu, za kterým již nebude mít lidstvo plnou kontrolu nad dalším technologickým vývojem vzbudil širokou pozornost vědecké veřejnosti a článek samotný se tak stal jedním z nejdiskutovanějších futuristických esejů 90. let.
V románu The Peace War (čas. Analog 1984, kn. 1984-nom. Hugo) vytvořil budoucí svět poloviny 21. století ovlivněný vynálezem Bublin, sférických, zcela neproniknutelných silových polí se schopností zmrazit v čase veškerý svůj obsah. Vynález byl přirozeně zneužit Mírovou autoritou k nastolení nadvlády nad světem. Tu se snaží narušit společnost Tuláků, což je volné sdružení porušující přísný zákaz dalšího vědeckého bádání. Podaří se jim prolomit bariéru Bublin a cíleně uvolnit v nich uvězněný obsah. Technologie využívané v románu byly v 80. letech sice nápadité, ale z pohledu současného čtenáře již nepůsobí nijak zvlášť působivým dojmem. Nic to však nemění na kvalitách příběhu, především v kombinaci s výborným pokračováním Marooned in Realtime (čas. Analog 1986, kn. 1986-nom. Hugo). Země velmi vzdálené budoucnosti je v něm obydlena pouze několika tisícovkami obyvatel, jde o nepatrné pozůstatky záhadného zmizení celé rasy někdy v 24. století. Přežít tuto událost se podařilo pouze díky náhodnému či úmyslnému uzavření uvnitř Bublin. Nyní před zbytky lidstva stojí možnost pokusit se o opětovné vybudování civilizace. Atraktivní prostředí posloužilo jako kulisa k detektivnímu pátrání po vrahovi jedné z vůdkyní této malé komunity, tradiční prostředky využívané bývalým policistou se však za zcela neobvyklé situace mohou ukázat jako nedostatečné. Oba romány vyšly společně pod názvem Across Realtime (1986), rozšířené vydání z roku 1991 bylo doplněno související novelou The Ungoverned (Far Frontiers Vol. III, ed. Jerry Pournelle & Jim Baen 1985). Soubor lze jistě směle označit za vhodného kandidáta k českému překladu.
Po delší odmlce definitivně prorazil na výsluní čtenářského zájmu skvělým románem A Fire Upon the Deep (1992-Hugo, nom. Nebula, č. Oheň nad hlubinou/Fantom Print 2000). Příznivce hard-SF doslova oslnil přívalem dosud nevídaných nápadů, dostatečně nosná je už jen základní představa vesmíru rozděleného do tzv. „zón myšlení“, v nichž se technika a technologie chovají různě v závislosti na zákonitostech dané zóny. V praxi to znamená, že v okolí Země se sice nemůže létat rychlostí větší než světelnou, ale v dostatečně vzdálenosti od naší pomalé zóny ano. Vesmír je navíc obydlen rozmanitou směsí inteligentních ras, v jejichž společnosti lidstvo rychle ztratilo svůj pocit nadřazenosti. Ve snaze objevit nové technologie bez nutnosti platit ostatním rasám je lidmi prováděn riskantní archeologický průzkum pozůstatků mimozemské civilizace. Svou neznalostí však způsobí probuzení Mocnosti, nepřátelské entity ohrožující svou přítomností celý vesmír. Zoufalý útěk dvojice dětí je završen ztroskotáním na planetě osídlené jedinečnou vlčí rasou, v níž je vědomí jedince tvořeno myšlenkovým propojením celé smečky, kde každý tvor přispívá svým začleněním k celkové charakteristice bytosti. Přímé pokračování ponese pravděpodobně název The End of the Emergency (dosud nepublikováno). Počátky lidského vstupu do tohoto vesmíru popisuje prozatím poslední autorův román A Deepness in the Sky (1999-Hugo, J. W. Campbell Memorial Award, nom. Nebula, č. Hlubina na nebi/Fantom Print 2004). Dosud nejlepší autorův román sleduje cestu dvou obchodních misí k neobvykle se chovajícímu hvězdnému systému, z něhož pocházejí rádiové signály méně rozvinuté civilizace. Obě expedice jsou si navzájem odcizeny zcela rozdílným vedením, zatímco jednu z nich řídí volnomyšlenkářští obchodníci, ta druhá je pod kontrolou bezcitné společnosti využívající technologického zotročení svých zaměstnanců.
Kratší práce byly nejprve shrnuty do dvojice souborů True Names and Other Dangers (1987) a Threats… And Other Promises (1988), tehdy se v nich objevilo celkem dvanáct z dnešních dvaceti titulů a to včetně zde poprvé vydané novely The Blabber (1988, č. Brepta-Nové dobré kusy/Laser 2001). Ta si zmínku zaslouží nejen díky českému vydání, ale také pro svou návaznost k posledním dvěma románům, navíc se v budoucnu má stát základem nového titulu ze stejného prostředí. Vinge doposud nebyl nijak plodným spisovatelem, většinu povídek lze nalézt v souboru The Collected Stories of Vernor Vinge (2001), kde se poprvé objevila i cenou Hugo odměněná novela Fast Times at Fairmont High (The Collected Stories of Vernor Vinge 2001-Hugo), jediná kratší práce publikovaná od dob vydání předchozí sbírky. Román Rainbows End (2006-Hugo a Locus) se odehrává v Kalifornii blízké budoucnosti a měl by být jakýmsi úvodem k výše zmíněné novele. Jde o příběh starého muže, jenž je však díky zázrakům moderní medicíny omlazen a vyléčen z Alzheimerovy choroby. Dříve byl uznávaným básníkem, své nadání však musí osvědčit i v novém světě, kde se skutečnost a virtuální realita v životě společností téměř nepoznatelně mísí. Není divu, že každé povídce je v poslední době věnována velká pozornost, důkazem je úspěch nedávno vydané novely The Cookie Monster (Analog 2003-Hugo, Locus, nom. Nebula, č. Cookie-Pevnost 8/2005), která byla vedle ceny Hugo odměněna i neméně prestižním oceněním čtenářů časopisu Locus. Vernor Vinge je autor překvapující důsledným rozvinutím originálních vědeckých vizí, jeho romány jsou vítaným vstupem do světa špičkové science fiction a navíc se díky jeho nedávnému odchodu do důchodu můžeme snad již brzy těšit na další romány, vždyť s jedním z největších nakladatelských domů v USA podepsal smlouvu hned na čtyři nové tituly.
* profil autora je převzat ze Slovníku anglo-amerických autorů fantastiky od Martina Šusta